Úvod do grošového období (7) Technologie výroby mince a numismatická terminologie
Pro období vrcholného středověku lze mincovní výrobu shrnout takto: Drahý kov byl po příchodu do mincovny dále zpracováván dočišťováním od zbytkových příměsí z hutní výroby.
Následovalo legování, zpravidla přídavkem mědi, pro získání mincovní slitiny o zákonem předepsané ryzosti.
Takto získaná slitina byla odlévaná do tzv. barchanu – zvláštní plátěné formy smáčené vodou. Po následujícím nutném žíhání byl odlitek – tzv. cán, roztepán do podoby pásku (plechu), z něhož mincíři vystřihovali již konkrétní polotovar pro ražbu – nejčastěji kruhový, ale např. i čtverhranného tvaru (mince s tzv. čtyřrázem).
Takto získaný polotovar, nazývaný dobovou terminologií střížkem, byl podroben dalším technologickým operacím, klopování a kvečování, jejichž účelem bylo otupení otřepů po obvodu a vyrovnání stříháním pokrouceného střížku. Po následném žíhání byla ještě zařazena operace bělení, kdy byly výrobní polotovary zbavovány okují vzniklých během žíhání, očištěny od nežádoucích nečistot a chemickou cestou byla vytvořena tenká povrchová vrstva jakostnějšího kovu.
Završením náročného technologického procesu výroby mince byla ražba. Dříve než k ní mohli přistoupit, bylo nutné, aby zvláštní, často nezávislá dílna zhotovila mincovní razidla.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2011
20 A 100 ŠEKELŮ
Doplnění nové řady izraelských bankovek
Koncem listopadu loňského roku vydala izraelská emisní banka Bank Jisrael (Bank of Israel) dvě banovky v hodnotě 20 a 100 nových šekelů (NIS). Tím doplnila a zároveň uzavřela novou řadu izraelských bankovek, z nichž jsou již v oběhu bankovky v hodnotách 50 NIS (od září 2014) a 200 NIS (od prosince 2015). Plánovalo se též vydání bankovky v hodnotě 500 NIS, jehož realizace je zatím odložena.
20 NIS
Dvacetišekelová bankovka nese na lícní straně portrét židovské básnířky Rachel Bluwsteinové (1890 Saratov – 1931 Tel-Aviv). Byla nazý vána prostě Rachel nebo též básnířka Rachel. Narodila se jako jedenáctá dcera Isera-Lejba a Sofie Bluwsteinových. Z matčiny strany byla vnučkou kyjevského rabína Mošeho Mandelštama. Dětství prožila v Poltavě na Ukrajině, kde navštěvovala ruskojazyčnou židovskou školu. Její otec dbal na dodržování židovských tradic a matka se jí snažila posky tnout co nejširší vzdělání v duchu židovského osvícenství – haskaly, což zahrnovalo též v ýuku moderní, tehdy znovuobrozené hebrejštiny. Roku 1909 se Rachel se svou sestrou Zuzanou přistěhovaly do tehdejší osmanské Palestiny. Obě se nejdříve usadily v Rechovotu a poté Rachel přesídlila do kibucu Kvucat Kineret na břehu Galilejského jezera.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2018.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU