ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (31) Známky s Gambrinem a kozlem
K výtvarně zajímavým námětům na zpravidla ikonograficky strohých účelových známkách patří pivní a pivovarské atributy.
Pivovarské nářadí – limpy, šoufek, vidrovací lopaty apod., rozmanité nádoby ke konzumaci či transportu piva – poháry, sklenice, holby, korbely, lahve, sudy, a chmelové ratolesti či věnce symbolizují na účelových známkách pivo. K tomuto inventáři se řadí ještě dvě živé bytosti, král Gambrinus a kozel.
Kdo to byl Gambrinus, jenž je na známkách vyobrazen? Ottův slovník naučný ve stejnojmenném hesle uvádí: Gambrinus, dle Aventinovy kroniky bavorské král flanderský, který první počal vařiti pivo. Báje ta vznikla nejspíše splynutím jména vévody brabantského »Jan primus« (t.j. první) zvaného, který v l. 1251–94 v zemi brabantské vládl, na prosbu sladovnického cechu brusselského přijal čestné předsednictví cechu a proto vyobrazen byl v cechovní místnosti s pohárem pěnícího se piva v ruce. V internetové encyklopedii CoJeCo se v hesle Gambrinus dočteme toto: Mytický král a vynálezce piva, údajně privilegovaný číšník Karla I. Velikého nebo král brabantský. Později pokládán za nižší božstvo bakchického charakteru či nesprávně za zkomoleninu jména brabantského vévody Jana I. (primus) (1251–1294). Zobrazován s pěnícím pohárem v ruce, resp. s chmelovým věncem na hlavě. Němečtí dějepisci popisují Gambrina jako jednoho z germánských vladařů z období římské říše. Ten podle legendy upsal svou duši ďáblu, aby mu pomohl zapomenout na nenaplněnou lásku. Pekelník následně naučil Gambrina vařit pivo.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2016.
HRAD ZVÍKOV
Zlatá mince 5000 Kč 2018 I
Pátou zlatou mincí nominální hodnoty 5000 Kč z cyklu Hrady České republiky je mince Hrad Zvíkov, kterou vydává Česká národní banka 29. května 2018 na základě vyhlášky č. 55/2018 Sb.
Hrad Zvíkov, jeden z našich nejv ýznamnějších raně gotick ých královsk ých hradů, byl budován za panování Přemysla Otakara I. a dostavován za Václava I. a Přemysla Otakara II. na skalním ostrohu v blízkosti soutoku V ltav y a Otavy. Po v y mření Přemyslovců vlastnili hrad až do roku 1335 Rožmberkové, největší důležitosti však dosáhl za panování Karla IV., kdy v něm byly dočasně uloženy i korunovační klenot y. Poté byli majiteli Zvíkova znovu Rožmberkové, pak ho roku 1574 zakoupili Švamberkové, za nichž se hradu s královsk ý m palácem a mohutný m opevněním dostala renesanční přestavbu a výzdoba nástěnnými malbami. V roce 1622 byl Zvíkov dobyt a vyrabován, Jan Oldřich z Eggenberka ho sice opravil, ale dále v y užíval jen k hospodářsk ý m účelům, čímž hrad upadl a zchátrat. V roce 1719 přešel do majetku Schwarzenbergů již jako zřícenina, ale v 19. století byl zrekonstruován. V roce 1948 byl hrad zestátněn a dnes je ve správě Národního památkového ústavu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2018.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
