Československo

ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (43)
Známky Žatce I.

Když jsem psal o Karlových Varech jako městě s pozoruhodnou numismatickou, potažmo notafilistickou minulostí, v ještě větší míře to platí o Žatci, místě s dlouhou, více než tisíciletou historií.

V středověku zde působila mincovna, kterou po centralizaci ražby mince kolem roku 1300 do Kutné Hory připomíná název jedné ze sedmnácti šmiten tehdy tam zřízených. V revolučních letech 1848–1849 byla vydána v Žatci řada nouzových platidel, a to jak papírových poukázek, tak i kovových, svépomocí zhotovených mincí. Bývají k nim řazené také kruhové kartónové peněžní známky, z nichž ale některé budou patrně z pozdější doby. V roce 1918 byla městem vydaná emise tzv. „politických“ nouzovek, jimiž i Žatec demonstroval příslušnost k provincii Deutsch Böhmen. V roce 1922 od 2. do 18. září byla v Žatci pořádána německá vzorková výstava (Deutsche Waren und Musterschau). Při této příležitosti byly vydány papírové poukázky s hodnotami 50 haléřů, 1 a 2 Kč, jejichž platnost byla omezená na dobu trvání akce. Výčet žateckých platidel uzavírá desetimarková pokladniční poukázka s datem 5. května1945 vydána městem v hodnotě 2 000 000 marek, ale do oběhu již neuvedená. Od konce 19. století se v Žatci razily k rozmanitým účelům také účelové známky. Ačkoliv Žatec patřil počtem obyvatel a domů mezi středně velké obce, množství zde vydaných účelových známek je mimořádné a Žatec se v tomto ohledu řadí v Čechách k velkým městům. Jaká je příčina tohoto jevu? Zřejmě půjde o kombinaci více faktorů.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2018.