Dárkové medaile k výročí a jubileu.

OBRAZY Z BIBLE
Nová emise izraelských mincí s biblickou tematikou

Izraelská banka – Bank Jisrael vydala loňského roku další mince s biblickou tematikou. O předešlých mincích s biblickými motivy jsem psal v číslech 4-6/2015 tohoto časopisu. Jedná se o pokračování série „Obrazy z Bible – Tmunot miTaNaCh“. Jedná se o dvě zlaté (10 a 1 NIS) a dvě stříbrné (2 a 1 NIS) mince s motivem zajatého Samsona v pelištejském Dagonově chrámu v Gaze.

Samson
Samson, hebrejsky Šimšon, byl posledním ze soudců zmíněným v biblické knize Soudců (kapitoly 13. až 16.). Je znám též pod lidov ým názvem „hrdina Samson“. Poslední čtyři kapitoly knihy Soudců vyprávějí o jeho životě, hrdinských činech, až do dne jeho smrti. Samson byl od narození Božím zasvěcencem neboli nazírem, kter ý celý život nesměl pít víno a stříhat si vlasy. V oné době Pelištejci vládli v zemi Izraele a pro Židy bylo velmi těžké svrhnout jejich jho. Kdy Samason žil a působil lze těžko určit, ale zdá se, že to byla 1. polovina 11. století př. n. l. Samson měl nadpřirozenou sílu, která byla skryta v jeho vlasech. Samsona lze do určité míry přirovnat k my tologickému Herkulovi. Samson úspěšně bojoval proti Pelištejcům a ti něvěděli, jak ho přemoci.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2018.

NÁLEZY BENÁTSKÝCH MINCÍ v Olomouci
Jedná se příznačně o místo, které bylo od konce 19. století několikrát zkoumáno archeology a může se tedy vykázat řadou nálezů, včetně mincí.

Mimořádně cenná lokalita Václavského (Dómského) návrší s katedrálou sv. Václava, kapitulním děkanstvím, pozůstatky středověkého hradu a torzálně dochovanou románskou architekturou byla díky příhodné poloze poprvé osídlena již v pozdní době kamenné, dále pak v době bronzové a od 9. století je obydlena kontinuálně až dodnes.

V průběhu výzkumů, prováděných na této lokalitě v osmdesátých letech 20. století pod vedením Víta Dohnala, byly kromě jiných artefaktů nalezeny i dva benátské groše – matapany ze 13. století. Starší typ (obr. 1), objevený v sekundární poloze při západním obvodu studňovité jámy v hloubce 155 cm pod povrchem spolu s větším množstvím chaoticky nahromaděných lid ských kostí a jejich zlomků, dal razit benátský dóže Marino Morosino (1249–1253), původcem mladšího typu (obr. 2) je Morosinův nástupce Ranieri Zeno (1253–1268). Uvedené benátské groše přitom nejsou jedinými z Olomouce známými středověkými ražbami italské provenience. V Benátkách má svůj původ také denaro piccolo, nejnižší mincovní nominál (12 denari picco li = 1 soldo), nalezený při výzkumu v Pekařské ulici ve vrstvě datované do 13. století. Další ražba z regionu Benátska byla objevena při výzkumu na Náměstí Hrdinů.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2016.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU