Terezínské poukázky
Platidla židovského ghetta
Tématika poukázek koncentračních, zajateckých a pracovních táborů za druhé světové války je nesmírně rozmanitá. Známé jsou nejen papírové poukázky (Oranienburg, Osvětim, Buchenwald…), ale také kovové1 (Linzmannstadt). V neposlední řadě nelze opomenout ani skutečnost, že vedle mnoha typů poukázek určených pro výplatu vězňů, existovaly také markové poukázky pro dozorce, převážně z řad jednotek Waffen SS.
V Třetí říši se takřka každý koncentrační tábor skládal krom hlavního kmenového tábora i z mnoha menších pobočných, většinou pracovních, táborů. Odhaduje se, že celkový počet pobočných pracovních táborů dvaceti známých koncentračních táborů na celém území nacistického Německa byl asi jeden tisíc. V prostoru dnešní České republiky se nacházelo hned několik takov ých pobočných táborů dislokovaných zejména v oblasti Sudet. Například jen samotný Gross-Rosen měl jen v Čechách 16 táborů a další desítky ve Slezsku. Vedle pracovních táborů na Liberecku, Mostecku, Karlovarsku a mnoha dalších místech, je dnes u nás nejznámější právě terezínský tábor.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2015.
SLEZSKÉ GREŠLE CÍSAŘE LEOPOLDA I.
s letopočtem 1692
Je pravda, že slezské grešle1 císaře Leopolda I. (1657–1705) patří k nejběžnějším drobným vládním mincím druhé poloviny 17. století, a to jak z pohledu výskytu v numismatických sbírkách, tak z pohledu zastoupení v nálezech domácí drobné mince. Existují však výjimky, které se řadí k velkým vzácnostem. Jednou z nich jsou grešle opatřené letopočtem 1692. Bohužel dodnes není k dispozici typologické zpracování slezských grešlí, a proto tento příspěvek přináší přehled dosud známých typů těchto bezpochyby zajímavých ražeb.
V minulém čísle časopisu M&B jsem v článku zabý vajícím se otázkami spojenými ražbou grešlí císaře Leopolda I. v roce 16982 uvedl, že oválný znak na prsou císařského orla se na aversu grešlí císaře Leopolda I. začal používat počínaje rokem 1693 a následně jím byly opatřeny všechny grešle ražené ve slezských vládních mincovnách do konce Leopoldovy vlády v roce 1705. Tento výrok jsem opřel i o fakt, že na přelomu let 1692 a 1693 bylo vydáno několik instrukcí a nařízení týkajících se jednak zvýšení cen mincí, jednak metrologických změn ražené drobné mince.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2018.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
ZLATÉ MINCE .CZ