Kalendárium 2013 Příprava emise
Seznam titulů pro novou ročníkovou sbírku Kalendárium 2013 zveřejnila před několika dny Pražská mincovna.
Nová kolekce, podobně jako tomu bylo u letošního Kalendária, bude připomínkou výročí významných osobností a událostí české i světové historie.
První ročníkovou sbírku začala Pražská mincovna razit v rekordně krátkém čase, tedy už zhruba půl roku po svém vzniku. Připomeňme si, že kolekci koncem minulé zimy zahájila stříbrná a zlatá medaile věnovaná slavné české herečce Nataši Gollové, vytvořená podle návrhu jabloneckého medailéra Josefa Oplištila. A významná herečka předválečné československé kinematografie nebude chybět ani v Kalendáriu s číslovkou 13. Tentokrát se bude jednat o slavnou Zitu Kabátovou, která by 27. dubna příštího roku oslavila sté narozeniny. Do galerie významných jmen v pořadí druhého Kalendária přibudou osobnosti blízké
i dávnější historie z oborů literatury, vědy, sportu, politiky, techniky, hudebního umění i vojenství.
„Na medailích z drahých kovů se objeví jména jako Franz Kafka, Olga Havlová, Otto Wichterle, Jean Marais, Pierre de Coubertin nebo například Albrecht z Valdštejna,“ prozradil některé z titulů mincmistr Pražské mincovny Ondřej Koňařík. Na medailích budou umělecky ztvárněny také události, které podstatně ovlivnily dějiny, nebo se staly milníky vědeckého bádání.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2012
PAPÍROVÁ PLATIDLA Marie Terezie
S rozvojem finančního trhu a s ním spojeného úvěrového hospodářství vzrůstá na přelomu 16. a 17. století i množství specializovaných bankovních ústavů.
Hlavní činností těchto bank bylo zejména zprostředkování úvěrů a bezhotovostních plateb. Klienti těchto bank si v rámci ústavu zřizovali finanční konta, pomocí kterých pak prováděli jednotlivé bankovní operace.
Velký rozmach bankovních institucí zaznamenávala zejména Itálie, z níž se dále šíří do severní a Západní Evropy. Už v roce 1656 získává Johan Palmstruch od švédského krále Karla X. Gustava povolení k založení Stockholm Banco s právem vydávat bankovky, s jejichž vydáváním se začalo 16. června 1661. Jednalo se o zčásti předtištěné bankovky, do kterých úředník vypisoval potřebné údaje, které stvrzoval vlastnoručním podpisem a pečetí. Tyto tzv. Kreditiv-Sedlars znějící na různé druhy mincí švédské měny byly z počátku vázány na majitele a od roku 1667 je bylo možné i převádět. V našich zemích se s prvními bankovkami setkáváme až za vlády Marie Terezie.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2017.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
