Zlato Numismatika



Dvě tisíciletí křesťanství

ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU
JAK SE DĚLÁ MINCOVNA (27) Ražba replik historických mincí
Jezdit v létě na dovolenou za teplým mořem se pro mě po roce 1989 stalo pravidelnou samozřejmostí.

Z drsného jabloneckého počasí to bylo více než příjemné. V zimě roku 1995 jsme s manželkou připravovali další letní dovolenou pro rok 1996, kdy se mi přiblížily narozeniny poprvé s pětkou na začátku počítadla.

Padesátku jsem si nikterak zvlášť nepřipouštěl, ale vybrat si dovolenou výhradně podle svého gusta mi nepřipadalo vůbec sobecké. Na otázku mé ženy, kam bych chtěl jet, nebo co bych si přál zažít, jsem měl jednoznačnou odpověď: „Chci jet na poznávací zájezd antickým Řeckem. Žádné válení u moře. Poletíme do Athén. Uvidíme Akropoli, Maratón, Thermopyly, Mykény, Epidauros, Delfy.“ Chtěl jsem si splnit dávný sen. Poznat místa, o kterých jsem se učil v dějepise jako malý kluk. Znova si oživit činy bájných hrdinů řecké mytologie. Podívat se na památky a poznat kulturu, která je základem evropské civilizace. V roce 1996 už třetím rokem mincovna úspěšně prosperovala a problematika ražby oběžných mincí se stávala běžnou rutinou. Začaly se dařit i pamětní ražby z drahých kovů. Na letní dovolené nebylo pro mě nic lákavějšího, než navštívit muzeum antického umění v Athénách.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2016.



František II./I. Císař ve stínu Napoleona
„Kol dokola Čechů chlouba a uprostřed stojí trouba,“ vtipkoval Karel Havlíček Borovský na účet císaře Františka II. Trochu neprávem.

Pro vlastenectví Čechů sice císař neměl pochopení, ale během napoleonských válek měl těžší starosti. A blaho císařství pro něj bylo prvořadé. Jaký byl muž, který bezmezně věřil v Metternicha a milovanou dceru vydal svému největšímu nepříteli?

Málokterý panovník v našich dějinách přebíral vládu za tak vypjatých okolností jako František II. A o dramatické situace nebyla nouze po celou dobu jeho dlouhé, třiačtyřicetileté vlády.

Když se František II. roku 1768 narodil, o tom, že se jednou stane císařem, nebylo rozhodnuto. Jeho babičkou sice byla Marie Terezie, avšak jeho otec Leopold II. byl až jejím třetím synem (resp. druhým nejstarším, který se dožil dospělého věku), takže vláda připadla Leopoldovu staršímu bratrovi Josefu II. Ten však neměl mužské potomky, a tudíž žádného dědice trůnu. Teprve tehdy se císař začal rozhlížet po nástupci u dětí svého bratra Leopolda, který vládl v Toskánsku. Oblíbil si především svého nadaného synovce Františka. Prosadil si, aby se chlapec přestěhoval z rodné Florencie do Vídně a císař tak mohl na jeho výchovu osobně dohlížet.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012

Mám rád ZLATÉ MINCE .CZ
©2003-2024 Zlaté mince - Numismatika. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování textů a fotografií je bez písemného souhlasu zakázáno.