POKLADY Z VRAKŮ (4)
Sběratelé pokladů
Lodě plné pohádkových pokladů čelící na dlouhých plavbách do exotických zemí hurikánům a pirátům vždy probouzely představivost a fascinovaly veřejnost. Jediným zdrojem mincí pro ty kdo chtěli vlastnit některé z pokladů potopených na mořském dně, byly občasné nálezy mincí vyplavených na plážích. Rozvoj potápění a potápěčské techniky v 50. letech 20. století s sebou přinesl nárůst zájmu o vraky a umožnil vyzvedávání jejich cenného nákladu. Sbírání mincí z vraků má svá specifika a propojuje námořní historii s numismatikou.
Mince z vraků, to nejsou jen španělské reály. Na své si přijdou i sběratelé antických, holandských, indických nebo čínských mincí. Z hlubin byly vyzvednuty dokonce i moderní zlaté investiční mince, ingoty nebo zlatý prach. Své příznivce mají i mince zasazené ve špercích nebo šperky přímo vyráběné ze zlata a stříbra ležícího po staletí na dně moře. Všechny poklady ze slavných vraků nekončí v muzeích. Část z nich náleží nálezcům, tedy za předpokladu, že při hledání a vyzvedávání pokladu dodrželi všechny zákonné podmínky.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2017.
Dobrodružství poznání První medaile Cypriána Karáska ze Lvovic
Medailérství je specifický výtvarný obor nejen po formální stránce.
Také obsah klade na umělce činné v téhle specializaci zvláštní nároky. Většinou se s tím setkají už v soutěžích na pamětní mince. Jsou zde znenadání přinuceni seznámit se s historickým pozadím vypsaného soutěžního tématu, o kterém do té doby často nevěděli nic. Pokud by do dobových reálií nepronikli, ukázalo by se to na výsledku. Ražbu totiž dostanou do rukou nejen lidé stejně nepoučení, ale také odborníci a ti bývají přísnými kritiky.
Vytvořit medaili s Karlem IV., T. G. Masarykem, anebo třeba s budovou Národního divadla, je obtížné vzhledem k množství dosavadních realizací na stejné téma. V takovém případě musí autor hledat nějaký neobvyklý nový přístup, ať už formální nebo obsahový, anebo rezignovat a přidržet se osvědčeného. Opačná situace nastane, když je umělec konfrontován s tématem málo nebo zcela neznámým. Ocitá se tak v situaci, které horolezci říkají prvovýstup. Jak už přirovnání naznačuje, je to situace zajímavá a případně dramatická. Měl jsem nedávno takovou možnost, když mě Pražská mincovna vyzvala k práci na portrétní oboustranné medaili věnované Cypriánu Karáskovi ze Lvovic (1514–1574). Přiznávám, že jsem do té doby o tomto českém renesančním hvězdáři, kterého například oceňoval i Tycho Brahe, nikdy neslyšel. Což byla samozřejmě moje chyba, kterou ale se mnou sdílí, jak se obávám, většina mých krajanů. Zase jednou jde o případ, kdy významná česká osobnost je víc známa a oceňována za hranicemi, než doma. Zároveň jsem si uvědomil, že mám udělat nejspíš jeho vůbec první medaili, pokud ovšem už v Německu nějakou nemají. To všechno dohromady představovalo dostatečně silnou motivaci.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
