PÍSMO NA MINCÍCH A MEDAILÍCH (5)
Krok ze starověku do středověku
Každé přechodné historické období mísí staré a nové, odcházející a přicházející. Legendy na mincích to samozřejmě odrážejí. Pozdní antika a raný středověk měly jako společný jmenovatel křesťanství. Obsah textů mincí, a také výtvarné provedení písma, nám nabízejí cenná dobová svědectví o prorůstání státu a nové víry.
Stůl v koutě krčmy obsadila skupina veteránů. „Něco vám vokážu“, řekl jeden a nechal kolovat malou bronzovou minci. „Tuhleto malý znamení je mi ňáký povědomý “. Nejstřízlivější přiblížil peníz až k očím: „Máš pravdu, tohle jsme si malovali na štíty tehdá před bitvou u Milvijskýho mostu. Ale co to je, to sem už zapomněl.“ Mince šla z ruky do ruky, a také další bývalí legionáři jen vrtěli hlavami. „To je přece Christogram,“ neudržel se otrávený krčmář, který jim právě doléval. Zničení Říma barbary roku 476 ukončilo dějiny západořímské říše. Než k tomu ale došlo, vytvořilo několik císařů podmínky k přežití říše v transformované podobě a na jiném místě. Nejdůležitějším z nich byl Flavius Valerius Constantinus (274–337), kterého známe spíš pod jménem Konstantin I. Veliký.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2018.
Nobelova cena Medaile pro největší mozky světa
Rok před smrtí sepsal vynálezce dynamitu Alfred Nobel závěť, v níž pověřil švédskou
Akademii věd, ať na jeho počest udílí ceny nejvýznačnějším vědcům, umělcům
a mírotvorcům.
I letos v prosinci laureáti převezmou kromě finanční odměny
z Nobelova fondu také zlaté medaile s podobiznou Alfreda Nobela. Jak vznikají
medaile pro největší „mozky“ lidstva?
Když svobodný a bezdětný průmyslník Alfred Nobel v roce 1895 potřetí přepisoval svou závěť, možná ho tak trochu pálilo svědomí. Měl za sebou úspěšnou dráhu vynálezce a dařilo
se mu i jako obchodníkovi, který díky svým patentům vydělal jmění. Bohužel právě jeho nejslavnější vynález – dynamit – stál miliony lidí život. Mezi oběťmi Nobelových pokusů
byl dokonce i jeho mladší bratr, který nepřežil jeden nečekaný výbuch při bratrových prvních experimentech s novou třaskavinou. Odhodlaného chemika ale ani rodinná tragedie
v dalších pokusech nezastavila, a tak si v roce 1867 nechal patentovat svůj zásadní vynález.
Nobel dynamit údajně zamýšlel jako důlní třaskavinu, jenže vynálezu se rychle chytil zbrojařský průmysl a výbušnina, kterou začaly chrlit desítky Nobelových továren po
celé Evropě, se stala součástí nových zbraní. Geniálního vynálezce pak začali mnozí vnímat především jako obchodníka, který vydělává na zabíjení lidí. A takový odkaz si slavný inovátor nepřál.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2012
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU