Světové investiční mince (3) Wiener Philharmoniker
Investiční zlato je díky své schopnosti uchovávat vysokou hodnotu v malém objemu oblíbené prakticky po celém světě.
Vedle poněkud uniformních slitků je dodáváno také ve formě ražených mincí. V tomto dílu seriálu, který mapuje nejslavnější investiční mince světa, se podíváme k našim jižním sousedům.
Nejznámější evropskou investiční minci Wiener Philharmoniker razí od roku 1989 rakouská státní mincovna Münze Österreich AG. Sídlo mincovny se nachází v historické vídeňské budově, kterou nechal v první polovině devatenáctého století vystavět císař Ferdinand I.
Tradice ražby na území rakouské metropole je však mnohem starší a sahá až do roku 1194, kdy se tam pod názvem Wiener Münze objevila první mincovní dílna. Současná Münze Österreich AG je zajímavá i tím, že razí měnu Evropské unie – euro.
Zlatá mince s motivem jednoho z nejlepších světových hudebních těles, Vídeňské filharmonie, dosáhla veliké obliby i mimo Evropu. V roce 2008 se objevila také její stříbrná verze.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2013.
Tokeny 18. a 19. století Nenápadný poklad britského mincovnictví
Tokeny, nouzové platidlo, používané v období průmyslové revoluce. Staly se vítanou náhradou drobné mince i sběratelským fenoménem své doby.
Oblíbené, přijímané s nedůvěrou, zakazované. Nejlepší příklady medailérského umění i obyčejné kusy kovu. Byly součástí příběhu Velké Británie 18. a 19. století.
Provinciální tokeny
Blížil se konec 18. století a Británie trpěla nedostatkem drobné mince. Prudký nárůst cen mědi vedl ke skupování kvalitních minci, jejich tavení a prodeji kovu s dvojnásobným ziskem. Průmyslová revoluce s sebou přinášela rychlý rozvoj ve společnosti. Lidé, kteří se přistěhovali za prací do měst, museli být něčím placeni. Zaměstnavatelé požadovali nápravu, ale vláda odmítla. Transport měděných mincí do průmyslových center byl příliš nákladný a nebezpečný. Poslední mince ze 70. let byly opotřebované k nepoznání a nebo posloužily jako materiál pro padělky, které tvořily dvě třetiny tehdejšího oběživa. Trh proto volal po náhradě a tou se staly právě tokeny.
Tokeny nebyly v britském mincovnictví žádnou novinkou. Používány byly již od středověku a k jejich velkému rozšíření jako náhrady za farthing a halfpenny došlo v 2. polovině 17. století.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
