Bankovky v rukou propagandy Letákové akce ve 20.–40. letech
Druhá světová válka a 20. století jako takové je nesmírně bohaté na nejrůznější propagandistické materiály.
Vedle mnoha plakátů, tendenčních letáků a filmových dokumentů, proniká propaganda i do oblasti méně obvyklé, a sice do sféry mincí a papírových platidel.
Využití papírových platidel coby nástroje šíření myšlenek a idejí nebylo jen doménou diktátorských režimů v nacistickém Německu či Sovětském svazu, ale můžeme se s nimi setkat například i v Anglii, Francii či ve Spojených státech. Bankovky jako nástroj propagandy byly a dodnes také jsou velice účinné. Vždyť kdo by se neshýbl pro letáček, který vzdáleně připomíná nebo i dokonce napodobuje bankovku.
Velký rozmach těchto materiálů zaznamenáváme už od poloviny 20. let, kdy především ve Výmarské republice vzniká řada přetisků na v té době již bezcenných inflačních bankovkách. Často se jedná o ruční přetisky, tedy ruční flexografii v pozdější době pak i strojní přetisk. Značnou část upravených platidel vydávali především nacionalisticky laděné strany. Jednou z nejaktivnějších byly v tomto směru zejména Deutschvölkische Freiheitspartei (DFP) a Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei (NSDAP) z jejichž dílny pochází i první ukázka. Texty přetisků se většinou vymezují vůči válečným reparacím, komunistické levici nebo přímo útočí na židovskou menšinu, které většina radikálních stran kladla za vinu hospodářské potíže po 1. sv. válce a později i vznik hospodářské krize z přelomu dvacátých a třicátých let.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2014.
Slovenská koruna Stručná historie jedné měny
Připomínáme-li si 20 let od vzniku české měny, nelze nevzpomenout také její stejně starou sestru – slovenskou korunu. Ta stejně jako česká měna vznikla k 1. lednu 1993 jako nástupce československé koruny na území nově vzniklé SR.
Připomínáme-li si 20 let od vzniku české měny, nelze nevzpomenout také její stejně starou sestru – slovenskou korunu. Ta stejně jako česká měna vznikla k 1. lednu 1993 jako nástupce československé koruny na území nově vzniklé Slovenské republiky. Okolnostmi, které předcházely vzniku dvou samostatných měn, jsme se krátce zabývali v předchozím článku, proto si blíže přibližme jen události po roce 1992, tedy roku, kdy se politické reprezentace obou nástupnických zemí rozhodly ukončit soužití ve společném státě.
O zavedení slovenské měny se poprvé začalo diskutovat po přijetí Deklarace o svrchovanosti Slovenské republiky ze 17. července 1992. V té se Slovenská národní rada de facto vyslovila pro osamostatnění Slovenska od zbytku republiky a vzniku vlastního suverénního státu. Je však nutno připomenout, že se v žádném případě nejednalo o blesk z čistého nebe, nýbrž
o vyústění téměř dvouletého sporu o podobě federace1. Jejím přijetím však nastal už jen nezvratný proces vedoucí k rozpadu Československa. Václav Havel v reakci na toto usnesení ještě téhož dne oznámil odstoupení z funkce prezidenta a mezi politickými reprezentacemi začala jednání o rozdělení federace. Ústavní zákon o zániku Československa nakonec Federální shromáždění 25. listopadu schválilo a definitivně tak sečetlo dny společného státu Čechů a Slováků.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
