Zlato Numismatika



Korkové korunky, geocoiny, pivní podtácky, odznaky

Alba na korunkové uzávěry, podtácky, odznaky, ...

ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU
KRVAVÉ AFRICKÉ ZLATO
Krugerrand

V roce 2017 oslavil své 50. výročí jihoafrický . Ražbě nejstarší zlaté investiční mince předcházela největší zlatá horečka světa, válka a tvrdé politické boje. dokázal ovládnout mezinárodní trhy s drahými kovy, aby se v 80. letech stal obětí ekonomických sankcí. Jeho úspěch inspiroval další státy k ražbě zlatých investičních mincí.

Zlatá horečka a Búrská válka
Historie u začíná roku 1884 pr vním nálezem zlata ve Witwatersrandu, kvarcitovém hřebenu táhnoucím se 60 mil od východu k západu severně od Johannesburgu. V čer venci 1886 nalezl George Harrison na farmě v Langlaagte hlavní žílu a přihlásil svůj zábor u vlády Suid Afrikaanse Republiek. Začala největší zlatá horečka na světě. Zpráv y o nálezu se rychle rozšířily a do Jižní Afriky zamířili prospektoři od Austrálie po Kalifornii. Vše probíhalo několik let poklidně, ale prezident Jihoafrické republiky (často označované jako Transvaal) Paul Kruger měl obav y, že přicházející cizinci brzy přev ýší počtem původní búrské osadníky. Byly uvaleny v ysoké daně na dynamit prodávaný cizincům, ale to pouze pobouřilo horníky a dalo Britům záminku zabrat zlatonosná pole pro sebe. Konflikt vyeskaloval v Druhou Búrskou válku, která skončila kapitulací Búrů roku 1902. Britské impérium anektovalo nezávislé búrské republiky Transvaal a Oranžský svobodný stát a desítky tisíc vzpurných Búrů a jejich rodin uvěznilo v koncentračních táborech.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2018.



100 EMALANGENI
Svazijsko (eSwatini) 2010–2017

Svazijsko (častěji však Swaziland) je stát v oblasti jižní Afriky, v sousedství Mosambiku a Jihoafrické republiky. Jde o jednu z posledních diarchieí světa, jejíž král se jmenuje Mswati III.

Emitentem platidel je na území Svazijska Central Bank of Swaziland (svazijsky Umntsholi Wemaswati). Banka emitovala v roce 2017 (100 a 200 emalangeni) a 2018 (200 emalangeni; specimen) nové hybridní bankovky o nominálních hodnotách 100 a 200 emalangeni (singulár lilangeni). Tato měnová jednotka, jak je zřejmé, je zákonem stanovená pro území Svazijska. ISO kód (ISO 4217) měny je SZL. Jednou setinou lilangeni je cent (1/100). Z historického pohledu stojí za povšimnutí, že na území Svazijska v době vyhlášení nezávislosti v roce 1968 se používala měna sousední Jihoafrické republiky (dále JAR), rand. Ten byl v platnosti až do roku 1974, kdy byl nahrazen novou měnou, lilangeni. Již v roce 1980 bylo však rozhodnuto, že druhou paralelní měnou se stane opět jihoafrický rand. Tu lze vedle lilangeni používat souběžně do současnosti. Svazijsko spolu s JAR, Lesothem a Namibií vytvořilo v roce 1994 tzv. Společný měnový prostor. Znamená to, že měny zúčastněných států jsou pevně navázány na jihoafrický rand v poměru 1 : 1. Rand lze užívat na území všech čtyřech státech, avšak národní měny Svazijska, Lesotha a Namibie se na území JAR používat nemohou. Centrální banka vydává bankovky s maximální nominální hodnotou 200 emalangeni a mince ve výši do 5 emalangeni (včetně mincí v různé výši centů). Větší část mincí má výroční charakter.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2019.

Mám rád ZLATÉ MINCE .CZ
©2003-2024 Zlaté mince - Numismatika. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování textů a fotografií je bez písemného souhlasu zakázáno.