Zlato Numismatika



Lunární kalendář II - stříbrné mince s pozlaceným

ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU
Vzpomínka na Jiřího Harcubu Jedna z jeho posledních realizovaných medailí
V předminulém čísle M&B všechny sběratele československých a českých mincí a medailí překvapila stručná, velmi smutná zpráva, že 26. 7. 2013 ve věku 84 let zemřel světově uznávaný glyptik, sochař a medailér Jiří Harcuba.

Zpráva o to smutnější, že před třemi roky poskytl Jiří Harcuba v plné tvůrčí síle rozhovor pro časopis M&B (č. 4/2010).

Jméno Jiří Harcuba se stalo pojmem uznávaným na celém světě – od Spojených států až po Japonsko. Narodil se 6.12.1928 v Harrachově ve sklářské rodině a ve svém rodišti se v duchu rodinné tradice vyučil rytcem skla. Bylo to v těžkém období válečných let 1942-1945. Po válce absolvoval v letech 1945-1948 Státní odbornou školu sklářskou v Novém Boru u prof. Karla Hrodka. V roce 1948 studoval jako mimořádný posluchač na Pedagogické fakultě Palackého university v Olomouci a odtud přešel na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze, kterou absolvoval v letech 1949-1954. Studoval zde pod vedením prof. Karla Štipla, u něhož získal v letech 1958-1961 uměleckou aspiranturu. Do roku 1965 pak působil jako lektor v rytecké dílně Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, byl asistentem u prof. Stanislava Libenského. Dva roky, 1965-1966, studijně pobýval v Londýně, kde učil na Royal College of Arts. Doma do roku 1969 vyučoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze jako asistent a v roce 1970 se habilitoval na docenta. Normalizační režim jej, už jako docenta, uvěznil. Po propuštění pak nesměl u nás doma vyučovat, ale tvořit naštěstí mohl. Od roku 1971 tedy pracoval samostatně a jeho působištěm byla Praha. Ve své tvorbě se často vracel k tradiční práci rytců kovu, věnoval se lité i ražené medaili.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2014.



VERTIKÁLNĚ-VERTIKÁLNÍ BANKOVKY RUSKA
[výběr 2014–2018]

K překvapení sběratelské veřejnosti emitovala centrální banka ruské federace v letech 2014–2018 tři bankovky, které se zcela vymykají zaběhnutému vzoru ruských i sovětských bankovek. Zachovávají si jedno; nejsou signované.

U bankovek je však zcela nově použitý jiný než horizontálně – horizontální formát. Jsou totiž vertikálně – vertikální a odlišují se i svým materiálovým složením. Níže se budeme třem ruským bankovkám, kterých se toto sdělení dotýká, věnovat podrobněji. O ruském rublu bylo napsáno mnoho studií a popisných sdělení, včetně v posledních letech diskutované symboliky pro tuto měnovou jednotku ►. ► Kudweis M.: Ruský rubl; bankovka Pick#276a [2017] základní symbolika

Pouze pro připomenutí uvádíme, že podle ISO 4217 má ruský rubl kód RUB a to od roku 1998. V tomto roce provedlo Rusko významnou měnovou reformu, kdy se z 1000 starých rublů stal jediný nový rubl. Setinou rublu je kopějka (1/100). Označení rubl nesla již měnová jednotka v období carského Ruska a pochopitelně také v době Sovětského svazu. Rubl se objevuje již v roce 1769 v době Ruské říše (Russia empire).

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2018.

Mám rád ZLATÉ MINCE .CZ
©2003-2024 Zlaté mince - Numismatika. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování textů a fotografií je bez písemného souhlasu zakázáno.