Jáchymovské tříkrejcary Ferdinanda II. z roku 1629 a 1631 bez mincovní značky
Ražby císaře Ferdinanda II. (1619-1637) jsou a pravděpodobně ještě dlouhou dobu budou zdrojem nových poznatků v oblasti typologie habsburských ražeb první poloviny 17. století.
Celá doba vlády Ferdinanda II. byla poznamenána třicetiletou válkou a to se samozřejmě odrazilo i v mincovní produkci. Mincovny v říši, české nevyjímaje, produkovaly v tomto období značné množství mincí ke krytí válečných výdajů. Z drobné mince patří mezi nejrozšířenější ražby tříkrejcary, ražené prakticky ve všech vládních mincovnách. Před více než patnácti lety jsem získal pro svou sbírku tříkrejcary bez značky mincovny či mincmistra s letopočty 1629 a 1631 na první pohled typicky české provenience, které tehdy nebyly podchyceny v žádném soupisu českých ražeb císaře Ferdinanda II.1 Popis a fotodokumentaci obou ražeb jsem tenkrát jako v řadě jiných případů poskytl Ing. Halačkovi k zapracování do prvního doplňku jeho soupisu mincí zemí Koruny české.2
Popis mincí
Čechy, Ferdinand II., tříkrejcar s letopočtem 1629 bez značky mincovny i mincmistra, průměr 20,5×20,3 mm, hmotnost 1,53 g, ryzost nezjišťována
av: Portrét Ferdinanda II. zprava s vavřínovým věncem na hlavě, s okružím mírně prohnutým podle brady a v brnění překrytém pláštěm. Vše v hladkém kruhu dole přerušeném.
Opis: FERDI•II•D•G•R (3)
I•S•A•G•H•B•REX•
Na obvodu nevýrazný provazcovitý nebo perlový kruh.
rv: Uprostřed je korunovaný císařský dvojhlavý orel s korunovaným štítkem na prsou. Vše je v hladkém tenkém kruhu nahoře přerušeném korunou, která odděluje začátek a konec opisu.
Opis: ARCH•AV•DVX
(3) BV•MA•M•1629
Na obvodu nevýrazný provazcovitý nebo perlový kruh.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2013
MEDAILE ZA ZÁSLUHY 25 let od zřízení (první vydání ČSFR - 1990)
V říjnu 1990 se Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky usneslo na novém zákoně o státních vyznamenáních České a Slovenské Federativní Republiky.
V rámci tohoto zákona byla nově zřízena Medaile Za zásluhy jako vyznamenání osob, které se zasloužily o blaho státu nebo obce.
V minulém čísle M&B jsme se věnovali událostem před 25 lety, a to otázkám spojeným se vznikem jednoho z nejvyšších státních vyznamenání České a Slovenské Federativní Republiky Řádu Tomáše Garrigue Masaryka. Konstatovali jsme, že po listopadovém převratu v roce 1989 se brzy objevily úvahy o potřebě zásadních změn v systému státních řádů a vyznamenání. Potřeba, jednoznačně se oddělit od předešlého režimu, vedla nakonec ke zrušení celého komplexu socialistických dekorací jako celku s jedinou výjimkou, a tou byl Řád Bílého lva.2 Letos si tak ještě připomínáme 25. výročí zřízení Medaile Za zásluhy.
Na úvod ocituji články 1 a 2 ze stanov medaile3: „Medaili Za zásluhy uděluje prezident České a Slovenské Federativní Republiky osobám, které se zasloužily o blaho státu a obcí v oblasti hospodářské, vědy, techniky, kultury, umění, sportu, výchovy a školství, obrany, bezpečnosti státu a občanů. Medaile Za zásluhy má tři stupně, z nichž první je nejvyšší. Při udělení číslované medaile se zároveň s ní odevzdá vyznamenanému číslovaná listina.“ Článek 3 stanov pak definoval parametry a vzhled medaile.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2015.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
ZLATÉ MINCE .CZ