Světové investiční mince (10) Britannia
Investiční zlato je díky své schopnosti uchovávat vysokou hodnotu v malém objemu oblíbené prakticky po celém světě.
Vedle poněkud uniformních slitků je dodáváno také ve formě ražených mincí. V tomto dílu seriálu, který mapuje nejslavnější investiční mince světa, navštívíme Spojené království, kde vzniká slavný titul Britannia.
Mince Britannia se v roce 1987 stala první moderní evropskou zlatou investiční mincí. Lícní stranu zdobí portrét královny Alžběty II. hledící vpravo, doplněný o nominální hodnotu. Na rubu je vyobrazena mytická postava Britannie, jejíž původ sahá až do starověku a která je vnímána jako personifikace Velké Británie. Nalézala se už na mincích římského impéria, jejíž vojska opustila britské ostrovy v pátém století. První z nich vznikaly za vlády císaře Claudia, který do Británie podnikl vojenskou invazi. Na těchto římských mincích se objevovaly nápisy jako De Britann, De Britanni, De Britannis nebo Brittania. Ženská postava byla obvykle zobrazovaná sedící na skále s kopím a štítem.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2014.
100. VÝROČÍ BITVY U ZBOROVA Pamětní mince 500 Kč 2017
Jedinou pamětní stříbrnou mincí nominální hodnoty 500 Kč roku 2017 je mince k 100. výročí bitvy u Zborova, kterou vydala Česká národní banka 28. června 2017 na základě vyhlášky č. 169/2017 Sb.
Jde o druhou minci z volného cyklu s motivy významných událostí, souvisejících se vznikem samostatného československého státu.
Koncem roku 1916 začala ruská carská armáda připravovat velkou ofenzívu na východní frontě Velké války. Po Únorové revoluci převzala tyto přípravy Prozatímní vláda a operaci pojmenovala podle ministra války Kerenského ofenzíva. Ruská vojska zaútočila 1. července 1917 v Haliči na pozice rakousko-uherské a německé armády a 2. července proběhla v rámci této ofenzívy bitva u Zborova. S ohledem rostoucí nespolehlivost ruské armády chtěl její vrchní velitel generál Brusilov využít všech bojeschopných oddílů z řad dobrovolníků. Této možnosti využila i 1. československá střelecká brigáda, složená ze tří pluků, tvořených převážně dobrovolníky o síle kolem 3500 vojáků, kteří i přes špatnou výstroj a výzbroj prorazili rakousko-uherské linie na vedlejším směru ofenzívy. Rusko bohužel úspěchu československých legionářů příliš nevyužilo, po počátečním úspěchu ruská armáda ustoupila a samotná Kerenského ofenzíva skončila neúspěchem.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2017.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
