IDENTIT (=ANATOMIE) BANKOVEK Základní přehled (1)
S postupem rozvoje technologií, který je překotný a jen málo kdo stačí sledovat všechny směry vývoje, dochází také v bankovnictví k zásadním změnám v oblasti bankovního tisku.
Veškeré snahy jsou zaměřeny na potlačování možnosti vyrábět falsa a tím vydávat bankovky, které tuto možnost minimalizují, nebo téměř vylučují. Již dříve jsme se této problematice věnovali, především v příspěvku Sběratelství a studium bankovek a také v článku o verifikaci bankovek.
Zcela významná v oblasti anatomie bankovek je studie1, na které jsme měli možnost se podílet a která povyšuje notafilii vskutku na vědní, nikoliv pouze sběratelský, obor. (1Hans de Heij et al.; Designing Banknote Identity. DNB Occasional Studies Vol.10/No.4 (2014) 398 stran) Také z dílny IBNS byla v roce 2006 vydána studie o anatomii bankovek. Tato práce se věnovala topice nejvýznamnějších ochranných prvků na bankovkách. S vývojem technologií tisku bankovek se v literatuře objevuje termín identit bankovek. Lze jej vysvětlit jako anatomii bankovek poukazující na detaily, které jsou svým způsobem specifické a zásadně nemění základní anatomii totožných bankovek. Co má anatomie a identit bankovek společného je ta skutečnost, že dochází k jejich vývoji jak v čase, tak také ve formě. Lze se setkat proto s literaturou zabývající se bankovkami z pohledu anatomie a identitu pro oblast afrických zemí, zemí Jižní Ameriky, arabských států nebo zemí, které používají hebrejštinu, hindštinu či sinhálštinu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2016.
SVEDECTVO NEPOKOJNÝCH ČASOV
Poklad z Mojmíroviec
Niekedy stačí naozaj málo, aby človek objavil vzácny poklad a dostal sa tak do povedomia nielen svojej obce či komunity, ale aj krajiny a národa. K takejto udalosti došlo jedného slnečného letného dňa v roku 1967, kedy pán Pavol Rajčáni, občan Mojmíroviec žijúci v dome č. 268, oral za obcou v polohe „Pod prielohmi“.
V hĺbke asi 50 cm objavil pán Pavol Rajčáni jeden z najvzácnejších pokladov nájdených na Slovensku. Po vyoraní zozbieral jeho obsah a vzal si ho domov. V jeho držaní zostali predmety ďalšie dva roky, kedy sa o ňom dozvedeli v Archeologickom ústave v Nitre. Pán Rajčáni neváhal ani na chvíľu a ako svedomitý občan poklad odovzdal. Ten bol krátko nato prevezený do Slovenského národného múzea-Historického múzea, kde sa nachádzalo jediné špecializované pracovisko zamerané na numizmatiku, štúdium mincí. Žiaľ, napriek výnimočnosti, zostal poklad zavretý v trezoroch múzea a pozabudlo sa na naň dlhé desaťročia. Tento stav trval do dnešných dní, kedy sme tu, aby sme tento dlh voči našim predkom splatili a ich odkaz v podobe pokladu vyniesli na svetlo, kam právom patrí. K tomuto cieľu má napomôcť nielen tento krátky článok, ale aj výstava o náleze a monografia o poklade. Teraz sa však venujeme tomu, prečo je pre nás taký významný a zaujímavý.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2018.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
