Intronisační ražby Vyšehradské kapituly
Královská kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla na Vyšehradě vznikla díky knížeti
a prvnímu českému králi Vratislavovi.
Tento panovník, vládnoucí v letech 1061–1092
hrál důležitou roli v evropské politice jako nejbližší spojenec římského císaře
Jindřicha IV. Za politickou a vojenskou pomoc císaři, zejména při tažení do Itálie,
kde čeští bojovníci v roce 1083 významnou měrou pomohli k dobytí Říma, získal pro
svou osobu královskou hodnost.
Historie Vyšehradské kapituly
Korunovace, uskutečněná 15. 6. 1085 v katedrále Sv. Víta na Pražském hradě, jednoznačně svědčila o velkém vzestupu panovnické moci a významu českého státu v kontextu evropské politiky.
Problémem vlády Vratislava byla jeho vlastní rodina, konkrétně jeho bratr Jaromír, v letech 1068–1070 pražský biskup. Spory s ním oslabovaly vnitřní stabilitu země. Tuto situaci Vratislav řešil geniálním tahem. Z Pražského hradu přesídlil na Vyšehrad, kde 29. 6. 1070 založil kolegiátní kapitulu. Alexandra II., římského papeže, požádal o její vynětí (exempci) z biskupské pravomoci a přímé podřízení papežské kurii, aby mohla plnit funkci protiváhy pražského biskupství a svatovítské kapituly. Papež sice potvrdil zřízení kapituly
s titulem capitulum peringina (tj. velmi významná kapitula), s právem jejím členům nosit sandále a mitru, vlastní exempci však vyhlásil až papež Lucius II. listinou z 11. 4. 1144.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2011.
PAMÁTKY NA BANKOVKÁCH (6)
Římská aréna v Pule
Bankovky s tématem Římské arény v Pule s nominální hodnotou 10 kuna se objevily již v roce 1993/1994. Později také v následujících emisích z let 1995, 2001, 2004 a 2012. V katalogu SCWPM jsou evidovány pod označením SCWPM P#29, 36, 38a, 43, 38b. Emitentem je Hrvatska narodna banka.
Chorvatskou měnou je kuna (s mezinárodním kódem HRK) a dělíme ji na 100 lipa. Tato měna nahradila v roce 1994 bý valou měnu chorvatský dinár. Chorvaté měli již v minulosti možnost poprvé platit kunami, a to v období 2. sv. války.
Historie
Pula – město s přístavem v zátoce se nachází na samém jižním okraji Istrijského poloostrova. Jednou z největších atrakcí tohoto města je Římská aréna, která je vyobrazena na reversu výše zpodobněné bankovky.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2018.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU