RYBY RUDÉHO MOŘE V Izraeli ražené mince Republiky Palau
Pro Čecha nebo středoevropana je Republika Palau zcela jistě exotickou či dokonce rajskou zemí.
Palau je ostrovním státem ležícím 500 kilometrů východně od Filipín a tvoří jej na 250 ostrovů a ostrůvků o celkové rozloze 465 km čtverečních. Počet obyvatel se odhaduje na 21 265. hlavním městem je ngerulmud, ale největším městem země je koror s více než 11 tisíci obyvateli. Úředními jazyky jsou angličtina, palauština a status uznaného jazyka má i japonština. Palau je rozvojovou zemědělskou zemí, v níž důležitou roli hraje též rybolov.
Také turistika není pro Palau zanedbatelným zdrojem financí. Měnovou jednotkou Palau je americký dolar. Zemi roku 1935 anektovalo Japonsko a po druhé světové válce se v červenci 1947 staly Palauské ostrovy součástí poručenského území OSN Tichomořské ostrovy. Samostatný distrikt Palau byl poté OSN svěřen do správy USA. Roku 1981 získala tato země autonomii a v říjnu 1994 úplnou nezávislost. Tak se Republika Palau stala jedním z nejmladších nezávislých států světa.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2016.
Uherské zlato... … a české země v pozdním středověku
Hlavním mincovním kovem raně středověké Evropy bylo jednoznačně stříbro.
S výjimkou Byzance probíhala ražba zlatých mincí víceméně okrajově (Normané na Sicílii, Fridrich II. v Itálii) a významněji neovlivnila transevropské peněžní toky. Zásadní změnu přineslo až zaražení zlaté mince nového typu v italské Florencii. Stalo se tak roku 1252, snad pod vlivem sílícího oběhu arabských dinárů ve Středozemí. Na lícní straně nesla mince florentský znak – lilii, na rubní postavu sv. Jana Křtitele. Podle místa vzniku dostala název florén.
Nová mince dobře vyhovovala potřebám prudce se rozvíjejícího mezinárodního obchodu a pro svou hodnotovou stabilitu rychle získala značnou oblibu. Motivovány obchodním úspěchem tradičního rivala a sílícími obchodními vazbami ve východním Středomoří, orientovaly se na ražbu zlatých obchodních mincí podle florentského vzoru od poloviny osmdesátých let 13. století také Benátky. Zlatá benátská mince s postavou Krista a opisem SIT T XPE DAT Q TV REGIS ISTE DVCAT (Tobě Kriste budiž dáno toto království, kterému vládneš) získala podle posledního slova opisu název dukát. Přes odlišnou obrazovou náplň se v případě florénu i dukátu jednalo o hodnotově shodné ražby, které během několika desetiletí ovládly evropské velkoobchodní transakce.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU