Temná místa našich dějin Padesátá léta na pamětních medailích
Historická témata se druží k pojmu pamětní medaile úplně organicky.
Čím hlouběji však sáhneme do historie, tím bezpečnější terén nacházíme. Uběhl už dlouhý čas a generace historiků absolvovaly nezbytné a opakované názorové střety, aby se posuzování jednotlivých dějinných událostí nakonec přiblížilo objektivnímu výkladu. Na této cestě pak historiky, s obvyklým zpožděním, následuje také většina společnosti. Jestli se ale ohlédneme jen o jednu nebo dvě generace zpět, bude situace úplně jiná. Interpretace nedávné historie nadále rozděluje a zatěžuje společnost.
Problémy s vlastními novodobými dějinami bývají markantní zejména v obdobích následujících po změnách režimu. Dříve narození to jako děti mohli sledovat u našich západních sousedů. Oba tehdejší německé státy, které se postupně zformovaly po roce 1945, dostaly šanci k historické sebereflexi. Bylo jistě poučné pozorovat v průběhu druhé poloviny minulého století, jak rozdílně ji tehdejší NSR a NDR využily. Obyvatele naší země tehdy asi nenapadlo, že se v podobné situaci jednou octnou sami. V našich novodobých dějinách jsou dva letopočty označující dvě poslední zásadní změny politických systémů. Oba roky, 1948 a 1989, zároveň ohraničují dlouhé období, kdy naše dějiny určovala hegemonie jedné strany. Oněch jednačtyřicet let, kdy komunistická strana modelovala generace občanů naší republiky, nepředstavuje jednolitý celek. Míra indoktrinace byla různá a historikové se již většinou shodli, že skutečně brutální formy měla v padesátých letech.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2014.
ZANIKLÉ LIBROVÉ MONETÁRNÍ SYSTÉMY (1)
V posledních několika číslech našeho časopisu jsme pozornost věnovali librovému systému Severního Irska, Skotska, Velké Británie a některým souvisejícím monetárním systémům
(manská libra, guernseyská libra, libra jerseyská nebo libra svatohelenská).
Libra však byla vedle současných platných librových systémů (egyptská libra, sudánská libra) poměrně rozšířenou měnovou jednotkou, podobně jako dolar. Z pohledu historického má na rozšíření libry nemalý podíl období kolonizace (např. na území Afriky). Pokud bychom se měli zabývat touto problematikou detailněji, vydalo by to na knihu. Proto naše poznámky budou cíleny k nejvýznamnějším oblastem. Označení libra však není jednotné. Za obdobu libry je v literatuře1a-b často citována italská lira, maltská lira nebo lira turecká. Další jazykovou mutací pro libru je měna používané na Mallorce, tzv. lliura mallorquina (také mallorská libra). U stávajících systémů libry a monetárních historických librových celků je poměrně bohatá škála dílčích jednotek libry po decimalizaci (cent, mils, šilink, fils).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2016.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
