Zlato Numismatika



Mince státu Malta

Repubblika Ta’Malta
Hlavní město: Valletta
Počet obyvatel: 364 000
Rozloha: 320 km2
Měna: 1 Maltese lira = 100 cents = 1,000 mils


ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU
MINCE OSTROVA MAN Mincovnictví závislých území Britské koruny (1)
Ostrov Man, samosprávné britské korunní závislé území ležící v Irském moři mezi Británií a Irskem, je dnes v numismatickém světě známý díky četným pamětním ražbám.

Méně známý je fakt, že první mince na ostrově byly vyraženy norskými vikingy počátkem 11. století. Po staletích chaosu, kdy bylo oběživo Manu tvořeno soukromými ražbami a dokonce i koženými penězi, došlo roku 1709 k odlití první vládní ražby. Po prodeji ostrova Británii si Mann sice dokázal podržet samostatnost, ale ztratil vlastní oběživo, které znovu získal až díky decimalizaci roku 1971 a které se stalo jedním z významných příjmů ostrova.

Pod nadvládou vikingů, Skotska a Anglie
Po nájezdech vikingů koncem 8. století a následném osídlení ostrova norskými kolonisty se Království Manu stalo nedílnou součástí vikingského světa. Kontrola nad strategicky důležitým ostrovem střídavě přecházela mezi dvěma hlavními silami v regionu: Hiberno-norskými králi Dublinu a early z Orknejí. Králové Mannu měli počátkem 11. století silné vazby na dublinské vikingy, kteří razili své mince od roku 997. Prvními ražbami Mannu se proto staly penny z mincovny operující na ostrově mezi lety 1025-1065, ražené s pomocí importovaných razidel pro hibernonorský penny 2. typu z Dublinu.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2015.



NÁLEZY BENÁTSKÝCH MINCÍ v Olomouci
Jedná se příznačně o místo, které bylo od konce 19. století několikrát zkoumáno archeology a může se tedy vykázat řadou nálezů, včetně mincí.

Mimořádně cenná lokalita Václavského (Dómského) návrší s katedrálou sv. Václava, kapitulním děkanstvím, pozůstatky středověkého hradu a torzálně dochovanou románskou architekturou byla díky příhodné poloze poprvé osídlena již v pozdní době kamenné, dále pak v době bronzové a od 9. století je obydlena kontinuálně až dodnes.

V průběhu výzkumů, prováděných na této lokalitě v osmdesátých letech 20. století pod vedením Víta Dohnala, byly kromě jiných artefaktů nalezeny i dva benátské groše – matapany ze 13. století. Starší typ (obr. 1), objevený v sekundární poloze při západním obvodu studňovité jámy v hloubce 155 cm pod povrchem spolu s větším množstvím chaoticky nahromaděných lid ských kostí a jejich zlomků, dal razit benátský dóže Marino Morosino (1249–1253), původcem mladšího typu (obr. 2) je Morosinův nástupce Ranieri Zeno (1253–1268). Uvedené benátské groše přitom nejsou jedinými z Olomouce známými středověkými ražbami italské provenience. V Benátkách má svůj původ také denaro piccolo, nejnižší mincovní nominál (12 denari picco li = 1 soldo), nalezený při výzkumu v Pekařské ulici ve vrstvě datované do 13. století. Další ražba z regionu Benátska byla objevena při výzkumu na Náměstí Hrdinů.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2016.

Mám rád ZLATÉ MINCE .CZ
©2003-2024 Zlaté mince - Numismatika. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování textů a fotografií je bez písemného souhlasu zakázáno.