Ginza Tanaka - zlatník nebo módní návrhář ?
Originální pojetí tvorby japonského zlatníka Ginza Tanaky přitahuje pozornost investorů, sběratelů i světových médií.
Jeho sochy, hračky i módní doplňky navržené v originálním stylu a vyrobené z ryzího zlata pravidelně cestují po titulních stránkách prestižních světových časopisů.
Platinová kabelka s diamanty, plesové šaty ze zlatých mincí, zlaté sochy, samurajské brnění, a taky zlatý vánoční stromeček a Santa Klaus patří mezi jeho nejznámější díla.
Historie světoznámé značky Ginza Tanaka přitom sahá až do roku 1892. Tehdy se toto opravdu originální zlatnictví jmenovalo "Shimizu Shoten". Jeho zakladatel Kamekichi Yamazaki byl první japonec, který začal pracovat s 18-ti a 24 karátovým zlatem.
JEJÍ VELIČENSTVO MARIE TEREZIE
Když se před 300 lety Marie Terezie 13. května 1717 narodila, přijali to její rodiče, vídeňský dvůr i celá Vídeň s rozpaky.
Oslavy narození druhého dítěte císařsko-královského páru byly provázeny zklamáním, že je to dcera, a nikoli mužský potomek, který by se stal následníkem trůnu. Její rodiče byli ještě mladí (32 a 26 let) a mohli doufat, že se jim později narodí chlapec. Proto mohla Marie Terezie prožívat vcelku bezstarostné dětství, aniž by se ji kdo snažil vychovávat k budoucímu poslání panovnice v rozsáhlé habsburské říši. Bezstarostnost a poklidnost dětství a mládí Marie Terezie kontrastuje s pozdějšími problémy po převzetí vlády v monarchii. Doba její čtyřicetileté vlády byla naplněna nepřetržitým proudem vzrušujících dějů, rozmanitých událostí a významných přeměn.
Marie Terezie byla dcerou císaře Karla VI.1 a jeho choti Alžběty Kristýny.2 Pokud bychom chtěli charakterizovat dlouhé období vlády Karla VI., byl by jistě jedním z nejdůležitějších faktorů veškeré jeho politiky boj o prosazení tzv. Pragmatické sankce.3 (obr. 01) Karel VI. ji vydal již v roce 1713, tedy v době, kdy ještě neměl žádné děti. Tento právní dokument z 19. dubna 1713 obsahoval dvě obzvlášť důležité zásady. Zaprvé Karel VI. prohlásil své državy za „indivisibiliter ac inseparabiliter“, za nedělitelné a nerozdělitelné,4 a vytvořil tak v duchu šlechtického práva majorát5, který mohl být děděn pouze nerozdělený. Poprvé tak byla habsburská monarchie v oficiálním dokumentu chápána a uznána jako celek.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2017.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
