České chmelové známky II Katalog účelových známek
Marek Cajthaml vás pravidelně bere na výlety do světa účelových známek. Těžko bychom pro tyto účely hledali někoho povolanějšího. Je totiž zároveň autorem katalogu chmelových známek, pro nějž nyní připravil i rozšíření.
Deset let po vydání katalogu České chmelové známky, Chomutov 2001, vychází jeho dodatek. Díky řadě pracovníků muzeí, pořadatelů numismatických aukcí, sběratelů a badatelů se autorovi podařilo za uplynulé desetiletí nashromáždit a zdokumentovat více než pět set v roce 2001 neznámých chmelových známek.
Na rozdíl od většiny známek uveřejněných v prvním díle, většinou dochovaných v řadě exemplářů, převážná část ražeb v dodatku jsou známky vzácné, často unikáty známé pouze v jediném kuse.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2012
Zapomenuté medailony Dvě vzácné medailérské práce s portrétem TGM
Profesor Masaryk oficiálně vstoupil do politiky v roce 1890, když se stal členem strany mladočechů.
Profesor Masaryk oficiálně vstoupil do politiky v roce 1890, když se stal členem strany mladočechů1. V roce 1891 byl za mladočechy zvolen poslancem rakouské říšské rady i českého zemského sněmu, ale pro rozpory s vedením mladočeské strany se o dva roky později obou mandátů vzdal. V tomto období zastával program autonomie českých zemí v habsburské monarchii, odmítal český nacionální radikalismus a propagoval politiku postupného posilování českého hospodářského a kulturního postavení a demokratizace politického života
v rakousko-uherské monarchii.
V roce 1900 založil Českou stranu lidovou, která byla o šest let později přejmenována na Českou stranu pokrokovou. V této straně našel Masaryk prostor pro prezentaci svých názorů a v letech 1907 a 1911 za ni byl zvolen poslancem. Až do roku 1914 stál v jejím čele. Již před první světovou válkou ostře vystupoval proti rakousko-uherské politice na Balkáně i proti perzekuci jihoslovanského národního hnutí. Postupně stále více přecházel na stranu radikálního protirakouského křídla české politiky. Masaryk záhy po vypuknutí světové války rozpoznal, že přišla dějinná chvíle k opětovnému dosažení české politické svébytnosti. Stál u zrodu domácího odboje a v prosinci 1914 odešel do zahraničí, aby získal vlády dohodových mocností pro národně osvobozenecký program Čechů a Slováků. Společně s Edvardem Benešem a Milanem Rastislavem Štefánikem se postavil do čela čs. zahraničního odboje.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2012
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
