Intronisační ražby Vyšehradské kapituly
Královská kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla na Vyšehradě vznikla díky knížeti
a prvnímu českému králi Vratislavovi.
Tento panovník, vládnoucí v letech 1061–1092
hrál důležitou roli v evropské politice jako nejbližší spojenec římského císaře
Jindřicha IV. Za politickou a vojenskou pomoc císaři, zejména při tažení do Itálie,
kde čeští bojovníci v roce 1083 významnou měrou pomohli k dobytí Říma, získal pro
svou osobu královskou hodnost.
Historie Vyšehradské kapituly
Korunovace, uskutečněná 15. 6. 1085 v katedrále Sv. Víta na Pražském hradě, jednoznačně svědčila o velkém vzestupu panovnické moci a významu českého státu v kontextu evropské politiky.
Problémem vlády Vratislava byla jeho vlastní rodina, konkrétně jeho bratr Jaromír, v letech 1068–1070 pražský biskup. Spory s ním oslabovaly vnitřní stabilitu země. Tuto situaci Vratislav řešil geniálním tahem. Z Pražského hradu přesídlil na Vyšehrad, kde 29. 6. 1070 založil kolegiátní kapitulu. Alexandra II., římského papeže, požádal o její vynětí (exempci) z biskupské pravomoci a přímé podřízení papežské kurii, aby mohla plnit funkci protiváhy pražského biskupství a svatovítské kapituly. Papež sice potvrdil zřízení kapituly
s titulem capitulum peringina (tj. velmi významná kapitula), s právem jejím členům nosit sandále a mitru, vlastní exempci však vyhlásil až papež Lucius II. listinou z 11. 4. 1144.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2011.
1000 Pengö, 1. 7. 1927 Varianty maďarské bankovky, Pick 94
Jsem sběratel papírových platidel se specializací na maďarské bankovky.
Sbírám známé varianty a hledám neznámé varianty. Po zavedení internetu
se mi dost rozšířily možnosti a tak jsem mnoho variant zaregistroval
právě na webových stránkách sběratelů maďarských bankovek nebo na
internetových aukcích. Je docela zajímavé, že stále nacházím nové a nové
varianty. Hlavní zdroje informací jsou však mezi sběrateli a obchodníky.
A tak mohu konstatovat, že mám v evidenci varianty které dosud nejsou popsány v žádných, a to ani specializovaných katalozích (ani maďaských...). Rád bych nyní prezentoval varianty na jedné z nejkrásnějších a nejvzácnějších bankovek Maďarska – na 1000 Pengö, 1. 7. 1927.
Bankovka je tištěna hlubotiskem, v převážné barvě modré. Je nejen velmi pěkná, ale má vazbu na český stát a to hned dvakrát.
Po krátkou dobu platila i na našem území a to 2. 11. 1938–26. 6. 1945
Na rubové straně je přepis obrazu Gyuly Benczúra s názvem Křest svatého Štěpána I. v roce 984 českým biskupem. Přepis obrazu do rytiny provedl Franke Ruppert.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU