NETRADIČNÍ KOVY V MINCOVNICTVÍ (2)
Palladium, titan, niob, tantal, mangan a rhodium
Platina si dokázala vydobýt své místo na slunci již v 19. století, zatímco kovy zmiňované v tomto článku se ke slovu dostaly o něco později. Jako první byl při ražbě mincí použit mangan, který se stal součástí slitiny 5 centů USA během druhé světové války. Rozvoj technologií ve 2. polovině 20. století umožnil mincovnám experimentování s dalšími netradičními kovy při ražbě pamětních a investičních mincí.
Palladium
Palladium izoloval v roce 1803 anglický chemik William Hyde Wollaston a pojmenoval jej podle planetky Pallas objevené roku 1802. Jedná se o ušlechtilý, odolný, kujný a tažný kov, elektricky i tepelně středně dobře vodivý, který společně s rhodiem a rutheniem patří do skupiny lehkých platinových kovů. Zásadního využití se palladium dočkalo v chemickém průmyslu, kde je používáno jako velmi účinný katalyzátor a společně s platinou se využívá i v katalyzátorech výfukových plynů u automobilů. Poměrně rozšířené je využití palladia v dentálních slitinách se stříbrem, které slouží jako náhrada dražších slitin na bázi zlata.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2018.
Svatý Václav Český patron na moderních ražbách
Odkaz nejznámějšího českého světce a zemského patrona svatého Václava byl po staletí vděčným tématem tvůrců mincí.
A tradice rozhodně nekončí ani v moderní době:
díky volnému konkurenčnímu prostředí je legendární kníže na ražbách zobrazován častěji než kdykoliv předtím. Připomeňme si některé z nich.
Změna politického systému v roce 1989 byla začátkem nové éry české mincovní a medailérské tvorby. Tři roky po takzvané Sametové revoluci vzniká Česká mincovna, která navázala na mincovnu v Kremnici. V roce 2011 se na českém numizmatickém trhu objevil další silný hráč - Pražská mincovna. Ani jeden z producentů nevynechává možnost připomenout českého světce na výročních či mimořádných ražbách. K zajímavým a dějepisně poučným počinům patří repliky historických mincí se svatým Václavem. Tou je i tolar, jehož originál začal razit olomoucký biskup František kardinál Dietrichstein. Mocný církevní hodnostář totiž v roce 1608 získal od císaře Rudolfa II. mincovní privilegium. Tím bylo olomouckým biskupům navráceno právo, které garantovaly už listiny z jedenáctého století. Na lícní straně tolarové mince je zobrazena postava legendárního českého patrona se štítem a korouhví. Rub zdobí tři Dietrichsteinovy znaky rozbíhající se od středu v úhlech po sto dvaceti stupních. Stříbrná replika navíc obsahuje letopočet 2004 a značku mincovny.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2013
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
