BANKOVKY BURUNDI
2015 Issue (#50–#53)
V lednu roku 2015 centrální banka Burundi (Banque de la République du Burundi/Ibankiya Republika y‘Uburundi) emitovala zcela novou řadu bankovek o nominální hodnotě 500, 2000, 5000 a 10 000 franků (Francs/Amafaranga). V oběhu jsou bankovky od 29. 4. 2015.
Pro připomenutí pouze uvádíme, že burundský frank je zákonným platidlem středoafrického státu Burundi. Název frank má burundská měna společný s několika dalšími státy, ve kterých je úředním jazykem vedle svahilštiny či kirundštiny především francouzština. ISO 4217 kód franku je BIF. Jedna setina franku se nazývá centime. Z pohledu historie trvala cesta k burundskému franku poměrně dlouho, počínaje rokem 1890. Pokud na tomto místě máme velice stručně shrnout vývoj burundského franku, je nutná poznámka k poměrně složitému vývoji vlastního státu Burundi.
Německá východoafrická rupie (1890–1916)
Burundi (spolu s dnešním státem Rwanda jako jeden politický celek s názvem Ruanda-Urundi) byla součástí Německé východní Afriky a používala její měnu. Frank Belgického Konga (1916–1960) – území dnešního Burundi se dostává během 1. světové války pod správu Belgie a používá měnu sousední belgické kolonie.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2018.
MODERNÍ CHRÁMOVÉ PŮLŠEKELY
Dvě kuriozní ražby
O tyrských šekelech, které byly přijímány jako dary jeruzalémskému Chrámu, jsem psal v článku Jidášových třicet stříbrných – Peníze v Ježíšově době, který vyšel na str. 8–11 tohoto časopisu M&B 2/2014.
Biblické přikázání o dávce (daru) Hospodinu o váze půl šekelu stříbra, kterou byl povinnen dát každý židovský muž starší dvaceti let, uvádí kniha Exodus 30, 13. Toto stříbro, později, v období 2. Chrámu i mince, sloužilo především na koupi obětních zvířat pro přinášení každodenní chrámové oběti a na další bohoslužebné potřeby. Půlšekelová stříbrná mince z doby pr vního protiřímského povstání. Mince byla ražena ve druhém roce povstání, tj. r. 67 nl. Avers s větvičkou tří granátov ých jablek a opisem „Jerušalajim hakedoša – Svatý Jeruzalém“. Revers s vyobrazením oltáře a nad ním písmena „šin, bet“, což je zkratka slov „druhý rok“ (povstání) a opisem „chací hašekel – půl šekelu“. Od roku 70 nl. jeruzalémský Chrám neexistuje, neboť byl zničen Titovým vojskem, což představovalo tragické završení pr vního protiřímského povstání, o němž píše též židovský historik a spisovatel Josephus Flavius ve svém díle Válka židovská.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2018.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
