Pamětní stříbrná mince 200 Kč k 25. výročí 17. listopadu 1989 a nepublikovaná medaile prezidenta Václava Havla z roku 19
Po přečtení dlouhého názvu článku si vnímavý čtenář záhy položí otázku: Jak spolu souvisí nejnovější česká pamětní mince a pamětní medaile, jejichž vydání odděluje dlouhých šestnáct let?
Určitě se bude ubírat správným směrem ten, komu jako spojovací článek vyvstane na mysli osobnost posledního československého a prvního českého prezidenta Václava Havla (* 5. 10. 1936, † 18. 12. 2011).
O zlomových událostech listopadu 1989 i o Václavu Havlovi již bylo napsáno a vyřčeno mnohé, ať již historiky, politology, politiky, různými více či méně známými osobnostmi. Další řádky tohoto pojednání se však budou nastolenému tématu a výročí věnovat především z pohledu numismatiky a medailérství. V únoru 2014 byla ve 133. členské aukci pobočky České numismatické společnosti v Hradci Králové1 nabízena zajímavá medaile s portrétem prezidenta Václava Havla pocházející z roku 1998. Medaili vytvořil akademický sochař Jiří Harcuba2 a razila ji Bižuterie Česká mincovna a.s., Jablonec nad Nisou.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2014.
JEJÍ VELIČENSTVO MARIE TEREZIE
Když se před 300 lety Marie Terezie 13. května 1717 narodila, přijali to její rodiče, vídeňský dvůr i celá Vídeň s rozpaky.
Oslavy narození druhého dítěte císařsko-královského páru byly provázeny zklamáním, že je to dcera, a nikoli mužský potomek, který by se stal následníkem trůnu. Její rodiče byli ještě mladí (32 a 26 let) a mohli doufat, že se jim později narodí chlapec. Proto mohla Marie Terezie prožívat vcelku bezstarostné dětství, aniž by se ji kdo snažil vychovávat k budoucímu poslání panovnice v rozsáhlé habsburské říši. Bezstarostnost a poklidnost dětství a mládí Marie Terezie kontrastuje s pozdějšími problémy po převzetí vlády v monarchii. Doba její čtyřicetileté vlády byla naplněna nepřetržitým proudem vzrušujících dějů, rozmanitých událostí a významných přeměn.
Marie Terezie byla dcerou císaře Karla VI.1 a jeho choti Alžběty Kristýny.2 Pokud bychom chtěli charakterizovat dlouhé období vlády Karla VI., byl by jistě jedním z nejdůležitějších faktorů veškeré jeho politiky boj o prosazení tzv. Pragmatické sankce.3 (obr. 01) Karel VI. ji vydal již v roce 1713, tedy v době, kdy ještě neměl žádné děti. Tento právní dokument z 19. dubna 1713 obsahoval dvě obzvlášť důležité zásady. Zaprvé Karel VI. prohlásil své državy za „indivisibiliter ac inseparabiliter“, za nedělitelné a nerozdělitelné,4 a vytvořil tak v duchu šlechtického práva majorát5, který mohl být děděn pouze nerozdělený. Poprvé tak byla habsburská monarchie v oficiálním dokumentu chápána a uznána jako celek.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2017.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU