Ryby - mince znamení zvěrokruhu
Znamení Ryby je dle zvěrokruhu ohraničeno daty 20. února a 20. března.
Ryby mají rády samotu, záhady a podivnosti, naopak nejsou rády středem pozornosti, nesnáší vlastní kritiku nebo když něčemu nerozumí. Mají citlivou a přizpůsobivou povahu. Jsou okouzlující a chápavé, leč mohou snadno být nedůsledné a přecitlivělé. Často jsou poddajné a ovlivnitelné. Mezi ostatními znameními nenalezneme jiné, které se vyznačuje takovou bezbranností a citlivostí, zároveň však i oddaností. Ryby jsou jako stvořené pro pomáhání lidem. Milují lidi, milují život, milují svět. Ryby mají smysl pro humor, kterým ale často zakrývají vlastní citlivé já.
V tomto znamení se narodil mimo jiné i T.G. Masaryk, A. Einstein, A. Vivaldi, taky Bruce Willis a Eva Herzigová.
Mince s výtvarnými motivy znamení zvěrokruhu se staly oblíbeným dárkem již dříve.
Letošní rok přináší nový cyklus mincí věnovaný jednotlivým znamením zvěrokruhu. První mince tohoto cyklu je věnována právě znamení Ryb. Nové mince s vkládanými kameny navíc každého upoutají svým originálním a okouzlujícím výtvarným pojetím.
Oficiální autoritou vydávající tyto mince je Běloruská centrální banka. Razí se však v polské mincovně. Na český trh je importuje Zlaté Mince Numismatika. K dostání jsou v specializovaných prodejnách v Praze v Obecním domě a ve Vsetíně v budově Komerční banky.
Zájemci o minci s tímto znamením si ji mohou prohlédnout nebo objednat přes internet, na adrese :
HERALDIKA NA MINCÍCH A MEDAILÍCH (10) Klasicismus a empír – návrat k střízlivosti a uměřenosti
Jako každá pozdní slohová fáze, tak i končící barok se větvil a odumíral.
Jedna část vyrostla do zdrobnělého rokoka, druhá si naopak uložila přísnost a návrat ke klasickým hodnotám. Z té druhé vznikl nový sloh, klasicismus, který heraldice přinesl zjednodušení, oproštění od dekorací a tedy jisté ozdravění. Dá se vysledovat i na erbech mincí a medailí. Antickou inspiraci najdeme nejen v obecné snaze po klidu a harmonii, ale i v přímých citacích antických postav a symbolů.
Nevěsta se s ustrnutím dívala za odcházejícím důstojníkem. Pak se stejným úžasem pohlédla na hrst dukátů, který jí před chvilkou dal, spolu s gratulací ke svatbě. Bílý důstojnický kabát ještě ani nezmizel za rohem, když se mezi svatebčany stále hlasitěji ozývalo: „To byl určitě on! Ano ano, opravdu, byl to sám císař Josef!“ Toho listopadového dne roku 1778 se Josef II. v Benešově nad Ploučnicí zase jednou objevil ve své oblíbené roli. Rád jezdil inkognito po vsích a městečkách, aby poznával monarchii takříkajíc „zdola“. Tu obdaroval novomanžele, tam vyoral zapůjčeným pluhem brázdu na poli, jinde pochválil děti ve venkovské škole za správné odpovědi.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2016.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU