Sportovní medaile.

Dvě kila zlata Dvě nové ražby z ryzího zlata!
Mimořádné zlaté ražby o váze jednoho kilogramu nacházejí své majitele i na českém investičním trhu.

Nedávno se téměř současně objevily dvě novinky v této těžké váhové kategorii. Určené jsou nejen investorům, ale i náročným sběratelům.

Obě nové ražby mají shodný obsah zlata a stejný je i jejich emisní náklad, který činí pouhých padesát kusů. Novinka z České mincovny nese obraz Jana Amose Komenského a její motiv vznikl ve spolupráci dvou vynikajících umělců: autora českých bankovek Oldřicha Kulhánka a medailéra Vladimíra Oppla. Medaile má v průměru obvyklých 85 milimetrů a zájemce si ji může pořídit za 1 470 000 korun.

Skutečnou numizmatickou lahůdkou je pak stejně vážící kus umělecky zpracovaného ryzího zlata z Pražské mincovny. Průměr této ražby je totiž znatelně větší, činí totiž rovných 100 milimetrů.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2014.

PÍSMO NA MINCÍCH A MEDAILÍCH (2) Řecko – země, kde mince promluvily
Písmo na mincích a medailích? O čem se tady dá psát? Je to přece jasná a samozřejmá věc.

Třeba to ale tak samozřejmé a jasné není a bližší seznámení může překvapit. Vítejte tedy do světa skrytých významů a nenápadné krásy. Staré Řecko je naší první zastávkou.

Mramorové tělo bohyně Artemis s množstvím ňader by cizince, který navštívil Efes poprvé, asi překvapilo. Dvě chrámové kněžky, které si daly pod sochou schůzku, však zpodobení své paní dobře znaly. Setkaly se ostatně kvůli jiné věci. „Tohle jsi mi chtěla ukázat, Zoé?“ zeptala se ta starší a otáčela v prstech nově vyraženou minci. „No co, drachma se včelou, jenom nějak divně ozdobená.“ „To je právě to, Xenie, teď už všude berou jen tyhle. A ty ozdoby, o kterých mluvíš, to jsou znaky jména našeho města. Přečetla mi je představená. Ale neboj, všechny staré drachmy bez znaků nám město vymění.“Naše fiktivní scéna předvádí situaci, která se mohla odehrát při prosazení písma do mincovního obrazu. Trasy vývoje dvou velkých starověkých vynálezů, písma a mince, se v jednom okamžiku prostě musely protnout. Až do té chvíle si písmo vystačilo s hliněnou tabulkou nebo kamennou deskou. Mince se zase dlouho spokojovala se svou ranou formou kousku kovu, na kterém vladař vyraženým reliéfem zaručoval její hodnotu. Pak se ale něco změnilo, snad v myšlení lidí, možná v pravidlech obchodování. Dosavadní reliéf hlavy boha nebo figury zvířete už nestačil. Mincovní obraz doplnilo písmeno. Byl to historický okamžik, protože teprve jím se mince stala kompletní.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2017.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU