Zlato Numismatika



Suvenýr z Čech

Pro každého kdo obdivuje nejen kouzlo a půvab české krajiny...

ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU
Mince – němý svědek křížových výprav České mince na východě
Není pochyb o tom, že křížové výpravy do Svaté země stály Evropu mnoho peněz. Neobešli se bez nich ani účastníci druhé křížové výpravy (1146–1148) z českých zemí.

Žádný přímý doklad v podobě nálezů mincí však dosud není znám a ani úvaha Jana Bobka o domnělé souvislosti mezi ikonografickou výzdobou některých českých denárů 12. století a českou účastí na druhé kruciátě nenašla mezi profesionálními numismatiky širší podporu.

Pravděpodobnost výskytu českých a moravských mincí na území středověké Palestiny však výrazně stoupne, zaměříme-li pozornost na dobu o sto let mladší, představující závěrečnou etapu křížových výprav, neboť právě tehdy našla mince podstatně větší uplatnění jak ve smyslu teritoriálního pokrytí, tak i mezi jednotlivými sociálními vrstvami obyvatelstva.
Zajímavý a z pohledu české numismatiky zcela ojedinělý nález učinil v roce 1997 místní kibucnik v palestinském přístavu Caesarea Maritima (Kaisareia, dnes Izrael), který při náhodném povrchovém sběru objevil několik silně zkorodovaných mincí, jež odevzdal do městského muzea. Mince byly po konzervaci identifikovány jako české a moravské ražby z konce čtyřicátých let 13. století. Konkrétně se jedná o typy Cach 701 (1 ks; obr. 1:1), Cach 901 (3 ks; obr. 1:3a-c) a dosud neznámý půldenár (obol) fenikového typu (1 ks; obr. 1:2). Vydavatelem všech pěti oboustranných exemplářů byl pravděpodobně Přemysl Otakar jako markrabě moravský (1247–1253). Zatímco typ Cach 901 je moravský denár fenikového typu vybíjený v některé z moravských mincoven, denár Cach 701 a dosud neznámý obol byly zřejmě raženy v pražské mincovně v období Přemyslova odboje proti otci Václavu I. (1230–1253), tedy někdy v letech 1248–1249.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2011.



SLEZSKÉ GREŠLE CÍSAŘE LEOPOLDA I.
s letopočtem 1692

Je pravda, že slezské grešle1 císaře Leopolda I. (1657–1705) patří k nejběžnějším drobným vládním mincím druhé poloviny 17. století, a to jak z pohledu výskytu v numismatických sbírkách, tak z pohledu zastoupení v nálezech domácí drobné mince. Existují však výjimky, které se řadí k velkým vzácnostem. Jednou z nich jsou grešle opatřené letopočtem 1692. Bohužel dodnes není k dispozici typologické zpracování slezských grešlí, a proto tento příspěvek přináší přehled dosud známých typů těchto bezpochyby zajímavých ražeb.

V minulém čísle časopisu M&B jsem v článku zabý vajícím se otázkami spojenými ražbou grešlí císaře Leopolda I. v roce 16982 uvedl, že oválný znak na prsou císařského orla se na aversu grešlí císaře Leopolda I. začal používat počínaje rokem 1693 a následně jím byly opatřeny všechny grešle ražené ve slezských vládních mincovnách do konce Leopoldovy vlády v roce 1705. Tento výrok jsem opřel i o fakt, že na přelomu let 1692 a 1693 bylo vydáno několik instrukcí a nařízení týkajících se jednak zvýšení cen mincí, jednak metrologických změn ražené drobné mince.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2018.

Mám rád ZLATÉ MINCE .CZ
©2003-2024 Zlaté mince - Numismatika. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování textů a fotografií je bez písemného souhlasu zakázáno.