ZANIKLÉ LIBROVÉ MONETÁRNÍ SYSTÉMY (1)
V posledních několika číslech našeho časopisu jsme pozornost věnovali librovému systému Severního Irska, Skotska, Velké Británie a některým souvisejícím monetárním systémům
(manská libra, guernseyská libra, libra jerseyská nebo libra svatohelenská).
Libra však byla vedle současných platných librových systémů (egyptská libra, sudánská libra) poměrně rozšířenou měnovou jednotkou, podobně jako dolar. Z pohledu historického má na rozšíření libry nemalý podíl období kolonizace (např. na území Afriky). Pokud bychom se měli zabývat touto problematikou detailněji, vydalo by to na knihu. Proto naše poznámky budou cíleny k nejvýznamnějším oblastem. Označení libra však není jednotné. Za obdobu libry je v literatuře1a-b často citována italská lira, maltská lira nebo lira turecká. Další jazykovou mutací pro libru je měna používané na Mallorce, tzv. lliura mallorquina (také mallorská libra). U stávajících systémů libry a monetárních historických librových celků je poměrně bohatá škála dílčích jednotek libry po decimalizaci (cent, mils, šilink, fils).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2016.
Ze světa kovových známek (24)
Známky šlechty v Čechách (2)
Devatenácté století bylo v Rakousko-Uhersku na udělování šlechtických titulů více než štědré. Snad v žádném období monarchie nebylo uděleno tolik nobilitací. Nositelé vysokých řádů, např. řádu Železné koruny (II. a III. stupeň), mohli zažádat o baronský (svobodný pán) či rytířský titul automaticky.
Do baronského stavu bý vali pov yšováni v XIX. století v ýznamní průmyslníci1, kupříkladu svob. pán František Ringhof fer ml. (1844-1909), majitel slévárny a továrny na v ýrobu železničních vagónů na Smíchově. Na základě udělení druhého stupně řádu Železné koruny roku 1902 se mohl o titul svobodný pán ucházet významný pivovarník Anton Dreher mladší (1849-1921). Na četných známkách, které vydali, však udělení šlechtického titulu nikterak uvedeno není. Nová šlechta se často honosila okázalými „rodovými“ erby, které jsou v několika případech v yobrazené i na účelov ých známkách. Rodov ý erb je to jediné, čím jsou uváděni na sv ých známkách užívaných v textilních továrnách baroni Klingerové (obr. 1), jimž byl šlechtický titul udělen roku 1898. Absence místa užívání měla praktický důvod, protože Klingerům patřily textilky v Kosmonosech, Mladé Boleslavi, na Liberecku v Novém Městě pod Smrkem a v Chrastavě, známky se tak mohly užívat kdekoliv.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2015.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
