Od antiky po první republiku
Zajímavá aukce
Jarní sezóna numismatických aukcí je v plném proudu a sběratelé jistě zaměří svůj zrak i na v pořadí již 8. aukci společnosti Macho & Chlapovič. V nabídce tohoto aukčního domu naleznete 560 zajímavých mincí, korunovačních a holdovacích medailí nejen uherských, ale i těch spjatých s našim územím. A také několik bankovek.
Sběratele keltských mincí jistě osloví položka #2 bratislavská hexadrachma, typ NONNOS s v y volávací cenou 3000 €. Aukce již tradičně nabídne širokou nabídku uherských středověkých nejen dukátov ých ražeb Karla Roberta, Zikmunda Lucemburského, Ladislava Pohrobka, Gabriela Bethlena, Juraje II. Rakocziho a Michala I. Apafiho. Zde stojí za v ypíchnutí tolarová ražba 1622 z kremnické mincovny, který naleznete pod číslem 48, je jedinečný nejen svou mírou v ýskytu, ale i jedinečnou zachovalostí. Druhá mince v pořadí, kterou nemůžeme opomenout je nagbaňský 5dukát Michala I. Apáfiho (#51). Tato ražba se nenachází ani ve velkých sbírkách Nemzeti muzea. Naleznete tam alespoň jeho tolarový odražek. Vy volávací cena startuje na 15 000 €. Aukce pokračuje habsburskými ražbami Ferdinanda I., Maxmiliána II., velmi oblíbeným Rudolfem II., mezi nimiž naleznete nejen kremnické ražby, ale i celou řadu těch českých.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2015.
ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (47)
Početní peníze I.
V seriálu o kovových známkách nemohou chybět sběratelsky velmi oblíbené početní peníze. Tzv. vládní tvoří hranici mezi numismatikou a exonumií, soukromé početní peníze či žetony mezi numismatikou a medailistikou. Zastavme se nejprve u prvních.
Počítání „na linkách“ byl způsob provádění matematických operací známý již ve starověku. Sumy se v yjadřovaly kladením kaménků či kostek na desku s liniemi zvanou abakus. Jednotlivé linky měly hodnotu řádů jedniček, desítek, stovek, tisíců atd., mezer y v yjadřovaly poloviny čili pětky, padesátky atp. Znalost této matematické metody přešla jako kulturní dědictví antiky do doby středověku. Zda byla předána z Byzance prostřednictvím křížov ých v ý prav, nebo jinak, o tom se vedou polemiky. Na přelomu vrcholného a pozdního středověku se vyvinuly k tomuto účelu zvláštní pomůcky ražené jako mince z mědi a jejích slitin, početní peníze.1 Jejich pomocí se na abaku vyjadřovaly sumy a různé početní úkony a měly tak důležité místo v obchodních praktikách středověku. Nejstarší početní peníze z konce 12. století byly užívané kupci v Itálii (obr. 1), odtud se obchodem rozšířily v polovině 13. století do Francie, v 14. století se razily v Holandsku a Anglii, později také v Německu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2019.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
