Mapa Mince

ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

Ze světa kovových známek (2) Platidla internačních táborů
Platidla s platností zřetelně ohraničenou plotem z ostnatého drátu nebo vysokou zdí prorostlou palebnými posty, to jsou táborová platidla – platební prostředky moderní společnosti.



Převážná většina těchto platidel vznikla ve XX. století1, kdy četné válečné konflikty, počínajíce búrskou válkou (1899–1902), byly příznivou dobou pro vznik a široké rozšíření platidel zejména zajateckých táborů, které pro internované nepřátelské vojáky tiskly či razily obě bojující strany2. Totalitní režimy XX. století zavedly v koncentračních a pracovních táborech a věznicích speciální platidla i v mírových dobách3, zvláštní platidla s označením Quittung (potvrzenka) obíhala v Němci zřízených židovských ghetech druhé světové války.
Většina táborových platidel – poukázky a potvrzenky, patří do oblasti notafilie. Mince a kovové známky byly ve válečných dobách raženy pro nedostatek kvalitních barevných kovů ponejvíce ze zinku, železa a hliníku4, a tak vzhledově připomínají soudobá nouzová platidla. Táborová platidla však nebyla vydána pro nedostatek oběživa v době krize peněžního systému a nejsou tudíž nouzovými platidly, s nimiž byla v minulosti často i na základě vnější podoby v numismatické literatuře spojována a zaměňována. Měla většinou charakter peněžních pracovních známek5, které byly popsány v M+B 1/2011. Jejich nominální hodnota zněla na domácí měnu, nemusela ale být striktně závislá na jejím kurzu.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2011



O bílých groších s letopočtem 1617
Pokud se rozhodnete obrátit svou sběratelskou pozornost k bílým grošům, brzy si všimnete, že k těm nejběžnějším patří ročníky 1617 z mincoven v Praze a Kutné Hoře.

Toto zjištění nápadně kontrastuje se skutečností, že předcházející ročníky Matyášových bílých grošů z let 1612–1616 ze všech tří českých mincoven buď vůbec raženy nebyly nebo jsou extrémně vzácné. Bílé groše s letopočtem 1618 se ve srovnání s předchozím ročníkem vyskytují méně často a poslední ražby bílých grošů ročníku 1619 jsou opět vzácné. Co zapříčinilo náhlé a krátkodobé navýšení objemu ražby v letech 1617–1618?

Ražba bílých grošů byla ve všech čtyřech českých mincovnách zahájena v roce 1573. V prvních letech se ve všech mincovních provozech, částečně s výjimkou českobudějovické mincovny, jednalo o masovou ražbu v rozsahu okolo 300 tisíc vyražených kusů ročně. Již po několika letech a v přímé návaznosti na zahájení rozsáhlé ražby malých grošů v roce 1578 se objem ražby bílých grošů začal snižovat. Útlum postihl nejdříve pražskou mincovnu. Ta přestala razit bílé groše již v roce 1578. V mezidobí let 1579–1616 byly bílé groše v Praze raženy jen několikrát a všechny ročníky jsou mimořádně vzácné. V jáchymovské a také českobudějovické mincovně nastal výrazný útlum ražby bílých grošů po roce 1586, v roce 1594 ražba ustala. V českobudějovické mincovně, uzavřené v roce 1611, již obnovena nikdy nebyla, v jáchymovské bylo zcela okrajově raženo ještě před rokem 1619. Nejdéle produkovala v masovém měřítku bílé groše mincovna v Kutné Hoře. Výrazný pokles objemu ražby zde nastal až po roce 1604. V roce 1611 byla ale i zde ražba prakticky zastavena.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2014.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU
NEAKTIVNÍ COOKIES Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.
©2003-2024 Zlaté mince - Numismatika. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování textů a fotografií je bez písemného souhlasu zakázáno.

RESPEKTUJEME VAŠE SOUKROMÍ.

Tyto stránky upravujeme pro vaše individuální požadavky pomocí cookies. Jsou bezpečné, bezplatné a umožňují nám 'ladit' tyto stránky a nabízet ve slevě zboží dle vašich osobních preferencí. K jejich použití je vyžadován váš souhlas. Více podrobností se dozvíte na stránce cookies ...