České chmelové známky II Katalog účelových známek
Marek Cajthaml vás pravidelně bere na výlety do světa účelových známek. Těžko bychom pro tyto účely hledali někoho povolanějšího. Je totiž zároveň autorem katalogu chmelových známek, pro nějž nyní připravil i rozšíření.
Deset let po vydání katalogu České chmelové známky, Chomutov 2001, vychází jeho dodatek. Díky řadě pracovníků muzeí, pořadatelů numismatických aukcí, sběratelů a badatelů se autorovi podařilo za uplynulé desetiletí nashromáždit a zdokumentovat více než pět set v roce 2001 neznámých chmelových známek.
Na rozdíl od většiny známek uveřejněných v prvním díle, většinou dochovaných v řadě exemplářů, převážná část ražeb v dodatku jsou známky vzácné, často unikáty známé pouze v jediném kuse.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2012
Hyperinflace v Zimbabwe
Listopad roku 2007 byl v Harare teplý a vlídný, pokud se počasí týká. Blížilo se léto a já si uvědomovala, že ty Vánoce budeme sami, tedy my všichni – já, má rodina a mí přátelé v Harare, bez tradiční návštěvy z domova.
Jedním z důvodů proč si nepozvat návštěvu právě toho roku, byla neutěšené zásobování Zimbabwe běžnými potravinami a věcmi denní potřeby a prudká inflace, která úspěšně ožebračovala i ten zbytek pracovní placené síly v zemi.
Osobně jsem měla slušný zahraniční plat a doufala i v radikální změny po volbách, a inflaci jsem zpočátku vnímala jen jako obtížný prvek svého pobytu, s kterým se dá plánovitě žít. Byl to omyl. S inflací se dlouhodobě, když navíc přeroste v hyperinflaci, žít nedá. Je to boj o každou rychlou směnu, okamžitý nákup a stejně nakonec skončíte u bartrového obchodu. To jsem však toho listopadu ještě netušila... A dnes na to období dokonce vzpomínám s nostalgií, hodně jsem se poučila.
V únoru 2007 oznámila Rezervní Banka Zimbabwe zavedení tzv. třetího typu zimbabwského dolaru a současně vyhlásila boj proti inflaci, která byla již v té době čtyřmístná. Mezi březnem a červnem 2007 platila striktní nařízení o cenách základních surovin (jako mouka, máslo, vejce, mléko, ale i olej, cukr a maso), což se projevilo tím, že města přestala být zásobována, neboť prodejní ceny těchto komodit byly nižší než náklady na dopravu a přepravu. Celé země začala trpět chronickým nedostatkem benzínu a nafty a vcelku pravidelně se vypínal elektrický proud v celých čtvrtích. Z krásných alejí jacarand mizely jen trošičku seschlé větve na otop a papír, prázdné plastové lahve a obaly dosáhly maximální míry dalšího použití bez pokynů k recyklaci.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2012.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
