ČASOPIS MINCE A BANKOVKY Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.
Jak se dělá mincovna (16) Ražba zlatých mincí
Ve svých vzpomínkách se musím vrátit o více než 60 let zpátky, kdy jsem se vždycky v polovině května setkával se svojí tetou.
Ta k nám z Prahy přijížděla na vesnickou pouť. Můj děda i babička z otcovy strany, pocházeli každý z deseti dětí, a tak otec měl velké množství strýců a tet, a ještě více bratranců a sestřenic. Všichni cítili rodovou povinnost, alespoň jednou v roce k nám přijet. V tomto příbuzenstvu se vyznal jen můj otec, já jsem si to pozvolna třídil, ale oni ti lidé byli v principu hodně podobní. Žili většinou v okolních vesnicích a živili se jako zemědělci. Jedna otcova sestřenice byla výjimkou...
Otcova sestřenice se jmenovala Zdeňka. Byla švadlenou, neměla děti a nikdy se nevdala. Hlavním zdrojem jejího příjmu bylo vykládání budoucnosti z karet pro pražskou smetánku. Byla tajemná, měla nádherné velké tmavé oči a sametový hlas, ve kterém každé slovo znělo jako z jiného světa. Příbuzenstvu z karet vykládala a všichni tomu věřili. Zda se to splnilo, nevím. Mně, jako sedmiletému uličníkovi a zlobivci předpověděla, že jednou budu cestovat po světě a budu poznávat cizí země. Všichni jsme se tomu smáli, jenom ona svým výrazem v očích mě s lehkým úsměvem kárala, že karty nelžou.
V době vysokoškolských studií jsem svoji záhadnou tetu, na pokyn rodičů, občas navštěvoval, abych jí pověděl, jak se žije v bývalé hospůdce, kde se kdysi narodila její matka. Karty mi už nevykládala, protože viděla, že jsem žil v jiné realitě než ona. Když jsem se chystal na promoci, dne 3. července 1971, nebylo pochyb, že na tento významný den musím pozvat i svoji starou tetu. Po slavnostním převzetí vysokoškolského diplomu se ke mně tato dáma nenápadně přitočila. Byla celá v černém a vypadala jako z jiné doby. Dala mi na památku malou krabičku a popřála mi všechno dobré. Poděkovala za pozvání a nenápadně zmizela s tím, že se na společný oběd necítí dostatečně zdráva.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2014.
FIDŽI Patriotismus na bankovce
Jako další bankovkou, která nese patriotické prvky k určení identity patří opět bankovka vydaná k výročí milénia. Pochází ze souostroví Fidži.
Jako další bankovkou, která nese patriotické prvky k určení identity patří opět bankovka vydaná k výročí milénia. Pochází ze souostroví Fidži.
Souostroví Fidži se skládá z více než 330 hornatých ostrovů, z nichž je trvale osídleno pouhých 110. Největší počet obyvatel tohoto souostroví tak logicky žije na dvou největších ostrovech Viti Levu a Vanua Levu. Evropané se zde trvale usadili počátkem 19. století, kdy v této části Tichého oceánu byl stále ještě zažitý kanibalismus. Život na vesnici se řídí podle náčelníka, který zde má rozhodující slovo a pozice náčelníka je dědičná z otce na prvorozeného syna. Fidži se hned dvakrát stalo součástí Commonwealthu, ale kvůli převratům z něj bylo posléze také vyloučeno. Toto souostroví získalo nezávislost na Británii v roce 1970. Fidži je svým způsobem velmi bohatá země, protože se zde daří nejen zemědělství, ale má také velké zásoby zlata, stříbra a měděných rud. Nedílnou součástí pro místní obyvatelstvo jsou také finance přicházející z turistického ruchu, protože na Fidži je ráj na zemi.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2017.
