ČASOPIS MINCE A BANKOVKY Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.
Jan Jiskra z Brandýsa Český vojevůdce v uherských službách
Když se na jaře roku 1434 rozhodovalo u Lipan o osudu husitské revoluce, měl boj pro většinu příslušníků radikálních polních vojsk existenční nádech.
Jinak než se zbraní v ruce se živit nedokázali a mnohdy ani nechtěli. Věhlas českých bojovníků byl naštěstí tak velký, že se přes stigma kacířství stali ceněnými na řadě evropských bojišť. Největší kariéru v cizích službách nicméně učinil šlechtic, který v husitském období bojoval na straně katolíků – Jan Jiskra z Brandýsa.
Jan Jiskra se objevuje poprvé v pramenech na počátku třicátých let 15. století. Tehdy byl leníkem olomouckého biskupa, měl tedy propůjčen drobný statek protislužbou za vojenské povinnosti. Více o Jiskrovi slyšíme v kritickém roce 1434. Z hradu Radyně úspěšně pomáhal katolické baště Plzni, která byla obležena husitskými vojsky, a podařilo se mu přitom zajmout dva nepřátelské velitele. Následně sloužil na královském hradě Karlštejně, ukončení válečných operací v Čechách ho ale přivedlo do Uher, které hájilo křesťanskou Evropu před tureckou expanzí. Možná tak učinil již v roce 1437 za Zikmunda Lucemburského, zcela jistě je v zemích svatoštěpánské koruny doložen roku 1440. V té době již nežil ani Zikmund, ani jeho nástupce Albrecht Habsburský, jenž po sobě zanechal manželku Alžbětu a dědice trůnu Ladislava. Právě do služeb královny Alžběty Jiskra vstoupil a vytrvale poté hájil práva malého prince, jenž díky svému narození po smrti Albrechta získal přízvisko Pohrobek. Nutno dodat, že Jiskra tak nečinil nezištně a vsadil na velmi dobrou kartu, jak se v následujících letech mělo ukázat.
Smrtí Albrechta Habsburského se ve středovýchodní Evropě uvolnily tři trůny – český, uherský a rakouský. Zatímco novým vládcem rakouských zemí se stal Fridrich III. Habsburský, pozdější římský král a císař, české i uherské stavy váhaly mezi volbou nového krále a zachováním dědických práv Ladislava, což by ale znamenalo, že trůn zůstane do dosažení Pohrobkovy zletilosti uprázdněný. Zatímco čeští politici se po marném hledání nového panovníka nakonec rozhodli vyčkat Ladislavovy plnoletosti, v Uhrách tak jednoznačná situace nebyla. Vzhledem k potřebě chránit jižní hranici země se zdejší politici nakonec rozhodli povolat na trůn mladého polského krále Vladislava III. Jagellonského, neboť uhersko-polská personální unie se jim jevila jako nejlepší hráz proti turecké expanzi.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2013
Pamětní stříbrná mince 200 Kč k 25. výročí 17. listopadu 1989 a nepublikovaná medaile prezidenta Václava Havla z roku 19
Po přečtení dlouhého názvu článku si vnímavý čtenář záhy položí otázku: Jak spolu souvisí nejnovější česká pamětní mince a pamětní medaile, jejichž vydání odděluje dlouhých šestnáct let?
Určitě se bude ubírat správným směrem ten, komu jako spojovací článek vyvstane na mysli osobnost posledního československého a prvního českého prezidenta Václava Havla (* 5. 10. 1936, † 18. 12. 2011).
O zlomových událostech listopadu 1989 i o Václavu Havlovi již bylo napsáno a vyřčeno mnohé, ať již historiky, politology, politiky, různými více či méně známými osobnostmi. Další řádky tohoto pojednání se však budou nastolenému tématu a výročí věnovat především z pohledu numismatiky a medailérství. V únoru 2014 byla ve 133. členské aukci pobočky České numismatické společnosti v Hradci Králové1 nabízena zajímavá medaile s portrétem prezidenta Václava Havla pocházející z roku 1998. Medaili vytvořil akademický sochař Jiří Harcuba2 a razila ji Bižuterie Česká mincovna a.s., Jablonec nad Nisou.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2014.