Návrhy mincí.

20 Kč 2012 Nová varianta dvacetikoruny
Česká národní banka rozšířila počet verzí dvacetikorunových mincí v oběhu. Od října loňského roku vydává dvacetikoruny s nepatrně upraveným složením svrchní mosazné vrstvy.

Pro občany to neznamená žádnou změnu. S nově vyrobenými mincemi zaplatí za zboží a služby stejně jako se staršími dvacetikorunami, které zůstávají v platnosti.

Nové dvacetikoruny se od těch dříve vyrobených liší poměrem mědi a zinku v mosazi, která tvoří svrchní vrstvu mince. Rozdíl mezi oběma dvacetikorunami odhalí pouze náročná chemická expertíza.
Úpravu parametrů dvacetikoruny ražené od roku 2012 si vyžádala změna v nabídce dodavatelů materiálu pro její výrobu. Zahraniční mince ražené z obdobného materiálu jako je naše dvacetikoruna se v minulosti přestaly vyrábět, a proto došlo k výraznému zmenšení počtu a nabídky potenciálních dodavatelů střížků pro výrobu mince se stejnými parametry, které měla původní dvacetikoruna.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013.

Holdování v Namuru v 18. století
Pamětní ražby Karel VI.– František II.

Namur (valonsky Nameûr, nizozemsky Namen) je frankofonní město v Belgii, hlavní město Valonska a správní centrum provincie Namur. Dnes je třetím největším městem ve Valonsku. V Namuru sídlí Valonský parlament a Valonská vláda. Namur leží 50 km jihovýchodně od Bruselu a 40 km od Charleroi. Je bránou belgických Arden. Leží v ústí řek Sambry (francouzsky Sambre, valonsky Sambe) a Mázy (francouzsky Meuse, nizozemsky Maas, valonsky Moûse). Po dobu celé své historie sehrával strategicky významnou roli. Odolával četným obléháním včetně útoků Julia Césara v římské době až po okupaci v období druhé sv. války. Vysoko nad městem se tyčí vojenský symbol – citadela.

Namur ale existoval jako důležitá osada na křižovatce obchodních cest již v dobách Keltů. Význam Namuru vzrostl v ranném středověku, když Merovejci vybudovali hrad na skalnatém výběžku nad městem a nad soutokem řek Mázy a Sambry. V 10. století se stal Namur samostatným hrabstvím. Město se rozvíjelo nerovnoměrně, neboť namurská hrabata mohla stavět pouze na severním břehu řeky Mázy, zatímco jižní břeh, který patřil biskupství Lutych (francouzsky Liège, nizozemsky Luik) se vyvíjel pomaleji a vzniklo na něm město Jambes (dnes předměstí Namuru).

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2015.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU

RESPEKTUJEME VAŠE SOUKROMÍ.

Tyto stránky upravujeme pro vaše individuální požadavky pomocí cookies. Jsou bezpečné, bezplatné a umožňují nám 'ladit' tyto stránky a nabízet ve slevě zboží dle vašich osobních preferencí. K jejich použití je vyžadován váš souhlas. Více podrobností se dozvíte na stránce cookies ...