HISTORIE MINCOVEN V PRAZE

Pozn: Novodobá Pražská mincovna není právním nástupcem zaniklých pražských mincoven.

Právo razit mince náleželo v dávné minulosti panovníkovi a mince byla považována za jeho majetek. Mincovnictví tehdy patřilo k jeho výsadním právům, tedy regálům a zahrnovalo i právo kontroly nad jakostí mince a řízení oběhu mincí. Mincovní regál spravoval královský mincmistr.

Od 10. do 13. století bylo na našem území několik mincoven. Avšak ta pražská patřila k nejdůležitějším v Čechách.

Pražská tradice ražby mincí je starší než tradice kremnická (1328) nebo vídeňská (1194), Praha se však na rozdíl od těchto měst nemůže chlubit nepřetržitou činností. V její tisícileté historii se střídala období ražby slavných mincí s dlouhými přestávkami, kdy byla mincovna uzavřena. Střídali se také zřizovatelé pražské mincovny a měnila se i místa jejího působení.

Nejstarší etapu pražské mincovní produkce reprezentují ražby z druhé poloviny 10. století až počátku 11. století. Ačkoliv až do konce 13. století bylo postavení mincovny v Praze nepochybně důležité, nelze tamní produkci spolehlivě identifikovat. Na počátku 11. století totiž z českých denárů mizí označení mincoven.

Počátek ražby pražských grošů roku 1300 se mohl odehrát v Praze, jak tomu sám název nasvědčuje. Právě slavné pražské groše Václava II. byly po všech stránkách vrcholem mincovního umění své doby, především úrovní ražby. Centralizace českého mincovnictví a zavedení pražského groše v roce 1300 však v důsledku znamenaly přenesení mincovní činnosti do Kutné Hory a ukončení ražby mincí v Praze.

Avšak již okolo roku 1325 byla v Praze ražba obnovena. V Praze byly raženy i první české zlaté mince – floreny (1325). K jejich ražbě z domácího, v Čechách vytěženého zlata si Jan Lucemburský přizval odborníky z toskánské Florencie. Ražba těchto mincí podléhala přímo královské komoře a byla soustředěna do Prahy. Vydatnost produkce mincovny v Praze prudce vzrostla za vlády Karla VI., který nechal zavřít mincovny v Kutné Hoře a Jáchymově.

K obnovení pravidelné ražby zlaté mince došlo v Praze ještě jednou za vlády Vladislava II. Jagellonského a Ludvíka I. Jagellonského. Kontinuálně pokračoval v ražbě zlatých dukátů také Ferdinand I. Právě za jeho vlády, v roce 1539, byla v Praze obnovena také pravidelná ražba stříbrné mince, která s řadou přestávek přetrvala až do roku 1856.

V roce 1927 se začalo pracovat na projektu nové mincovny v Praze. Tento projekt byl nicméně zrušen a československé mince byly raženy ve slovenské Kremnici. Praze mincovnu později nepřála ani protektorátní vláda. Po odtržení Slovenska mince razila továrna na kovový nábytek Vichr a spol. v Lysé nad Labem. Po dalším rozdělení Československa v roce 1993 nebyl v hlavním městě prostor pro stavbu mincovny nalezen. Nová mincovna tak v časové tísni vznikla na základech podniku s bižuterní tradicí v Jablonci nad Nisou.