Aukce #09184 - 2010 - Proof - Národní kulturní památka Hamr v Dobřívi

POLOŽKA
2010 - Proof - Národní kulturní památka Hamr v Dobřívi

AUKCE

Číslo aukce:	# 09184
Zahájení aukce:	26.05.2021
Aukce končí:	03.06.2021
Vyvolávací cena:	11100,00 Kč
Dosažená cena:	13001,00 Kč (N43713015)
Cílová cena (kup teď):	13500,00 Kč
Minimální příhoz :	1,00 Kč
Minimální nabídka :	13002,00 Kč
Příhozů:	48

TATO AUKCE JE UKONČENA!

POPIS

Pamětní zlatá mince 2500 Kč z cyklu Kulturní památky technického dědictví
Autor: Jaroslav Veselák
Emitent: Česká národní banka - ČNB

průměr: 22 mm
hmotnost: 7,777 g
ryzost zlata: 999,9/1000 Au
hrana proof: hladká
hrana b.k.: vroubkovaná
provedení Proof emise 10200 ks
provedení b.k. emise 3800 ks

STAV

porvedení Proof

VÍTE, ŽE:

Věnujte svým blízkým vánoční medaile. Dukát. Tradiční česká zlatá mince pro štěstí. Vánoční dar, který můžete věnovat každému. Zlaté a stříbrné medaile s vánočními motivy od Pražské mincovny.

ČASTO HLEDÁTE
mince a medaile z oblasti, která vás osobně zajímá. Možná vaši pozornost zaujmou právě tato témata:

zlato stříbro

PAMÁTKY NA BANKOVKÁCH (10)

Chrám Sv. Sofie v Kyjevě

Pokud se chcete podívat na jednu z nejznámějších památek Ukrajiny, zcela jistě vaše kroky povedou do Kyjeva k Chrámu svaté Sofie, který najdete na Volodymyrskoj ulici. Chrám je nově přestavený do barokního stylu, kde je mnoho umělecky vyvedených věžiček s cibulovitými kupolemi. Tento chrám byl zapsán roku 1990 do Světového dědictví UNESCO. Založil jej velkokníže Jaroslav Moudrý v 11.století a předlohou mu byl chrám Hagia Sofia v Konstantinopoli.

Ukrajina je v ýchodoevropským státem s of iciální měnou zvanou hryvna, česky hřivna a jejím znakem je ₴. Hryvna (гривня) se dělí na 100 kopějek (копійка). Název měny je stejně starý jako samotný chrám a používal se již v Kyjevské Rusi. Odkazuje na hmotnostní jednotku. Kód pro ukrajinskou hryvnu je UAH dle mezinárodní normy ISO 4217. Rozpadem Sovětského svazu se celá řada zemí co nejdříve snažila vymanit od sovětského rublu, na který byly po celá desetiletí zvyklí.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2019.

Ze světa kovových známek (19) Účelové známky s peněžními jednotkami

Největší vnější podobu s mincemi mají účelové známky s nominální hodnotou v měnových jednotkách nebo jejich dílech.

Mnozí sběratelé a obchodníci je nazývají nouzovkami, snad aby zvýšili jejich atraktivitu při případném prodeji. Na jejich vznik ale měly vliv jiné okolnosti nežli nedostatek drobného oběživa. Jen ojediněle byly známky s peněžním nominálem součástí mzdy nebo jako odměna za práci nad normu. Neměly ale většinou povahu oběživa, uvedený peněžní údaj představoval hodnotu požitku nebo výši výnosu, jenž bylo možné za známku – poukázku nebo stvrzenku – obdržet.

Vydávání známek s platební funkcí naráželo na zákon 7/1924 Sb. O ochraně čs. měny a oběhu zákonných platidel. Zajímavostí je v tomto ohledu informace zveřejněná Rudolfem Petříkem (Petřík 1937: 95; Likovský 2009: 17) a Ivou Světlou-Dubskou (Světlá - Dubská 2006: 220). Podle ní byl výrobce peněžních známek pro stavbu kasáren v Žamberku z let 1930/1931 (majitel ražebny Vladimír Podivím Praha) za jejich výrobu pokutován podle § 4 výše zmíněného zákona „pro falšování peněz“.
Peněžní nominální hodnotu nesou zpravidla na rubu firemní platební známky či náhradní platidla, známky konzumů – stvrzenky pro výplatu dividend nebo interní platidla, rabatní známky obchodníků, známky dobročinných organizací, známky městské dopravy, známky jídelen a restaurací s cenami pokrmů, zálohy, číšnické známky k vyúčtování denních tržeb, hrací známky s hodnotou výhry a další ražby.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2014.

VÍCE O ČASOPISU DALŠÍ ČLÁNKY