VARIANTY GREŠLÍ CÍSAŘE LEOPOLDA I.
sletopočtem 1697 z opolské mincovny
Slezské grešle1 císaře Leopolda I. (1657–1705) s letopočtem 1697 ražené mincovnou v Opolí patří k jedněm z nejběžnějších drobných vládních mincí druhé poloviny 17. století, jednak z pohledu výskytu v numismatických sbírkách, jak veřejných, tak i soukromých, jednak z pohledu zastoupení v nálezech domácí drobné mince.
Existují však mezi nimi výjimky, které jsou některými numismatiky považované za velké vzácnosti. Bohužel dnes zpracování typologie slezských grešlí chybí, a tak tento příspěvek přináší další dílčí přehled dosud známých typů a variant těchto bezpochyby zajímavých ražeb. V minulých číslech časopisu M&B jsem se v několika článcích zabýval otázkami spojenými s ražbou některých velmi vzácných typů a variant grešlí císaře Leopolda I. v opolské mincovně. Jen krátce připomínám, že v jednom z nich jsem uvedl, že oválný znak na prsou císařského orla se na aversu Leopoldov ých grešlí začal používat počínaje rokem 1692 a následně jím byly opatřeny všechny grešle ražené ve slezských vládních mincovnách až do konce Leopoldovy vlády v roce 1705.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2018.
Operace Bernhard
Padělky britských liber
Padělání platidel patří k nejúčinnějším způsobům vedoucím k oslabení nepřítele, a snad i proto se s ním v mnoha válečných konfliktech setkáváme tak často. Akcí, která v novodobé historii nemá obdoby, je bezpochyby operace Bernhard, pomocí které se za 2. světové války snažilo nacistické Německo rozvrátit britskou měnu.
S plánem na oslabení britského hospodářství výrobou a šířením falešných liber přišel v prosinci 1939 SS Strurmbannführer Andreas Naujocks, který jej přednesl svému nadřízenému Reinhardu Heydrichovi. V Heydrichově pojetí se poté začíná rodit plán, který v následujících letech vejde do světového povědomí jako operace Bernhard, největší padělatelská operace novodobé historie. Pod Naujocksovým vedením se po schválení nejvyšším vedením vytváří pracovní skupina, která se dále zabývá technickým zabezpečením celé akce pod krycím názvem operace Andreas.
Sachsenhausen
Původně se jako sídlo padělatelské dílny zvažoval Berlín. Hrozilo však reálné nebezpečí, že by zaměstnanci mohli informace vynést spojencům. Bylo tak rozhodnuto, že se tiskárna umístí v jednom z koncentračních táborů. Na seznamu uvažovaných lokalit se ocitly tábory v Osvětimi, Ravensbrücku, Buchenwaldu a Sachsenhausenu. Vybrán byl posledně jmenovaný a to především díky výhodné poloze nedaleko Berlína.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2015.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
