VÝSTAVA V ORLOVÉ 1926 Plakety a odznaky
Letos v létě jsme si připomněli 90 let od konání velkolepé Průmyslové, živnostenské, kulturní a hospodářské výstavy v Orlové na Těšínsku.
Konala se ve dnech 27. 6.–8. 8. 1926. Výstavu kromě řady dobových pohlednic připomíná vzácná a dosud nepublikovaná plaketa s portrétem našeho prvního prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka a pamětní výstavní odznak.
Prezident Masaryk znal Orlovou ze svých návštěv na Těšínsko, konaných dlouho před válkou. Chtěl tenkrát na vlastní oči poznat tento kraj, ostatními českými zeměmi zanedbávaný. Sám proto pro něj také pracoval a propagoval úspěšnou drobnou národní práci. Za první světové války pak obyvatelstvo Těšínska sledovalo činnost T. G. Masaryka za hranicemi se stejným zájmem a napětím, jako ostatní Čechoslováci. Srdečný vztah obyvatel Těšínska k prezidentu Masarykovi byl ještě prohlouben dvouletým bojem o samostatnost Těšínska. Orlová byla tehdy střediskem českého života, centrem českého boje. Obyvatelstvo Těšínska se těšilo dlouhou dobu na to, že vzdá prezidentovi Osvoboditeli svůj dík. Bohužel pro zaneprázdnění prezidentovo i pro jiné překážky se nemohla návštěva uskutečnit.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2016.
Wiener Währung 200 let od zavedení vídeňské měny
František1, nejstarší syn císaře Leopolda II. (1790–1792) nastoupil
vládu po náhlém úmrtí svého otce 1. března 1792.
František1, nejstarší syn císaře Leopolda II. (1790–1792) nastoupil vládu po náhlém úmrtí svého otce 1. března 1792. Bylo to v době francouzské revoluce a první polovinu jeho vlády provázely dlouhotrvající a vyčerpávající válečné konflikty (války s Francií proti její vojenské expanzi), které byly pro Rakousko spojeny s bolestivými územními ztrátami a se stále se zhoršující hospodářskou situací.
Tyto události byly pochopitelně provázeny neustále se zvyšující potřebou peněz na válečné potřeby. Rakouský stát svá vydání financoval vydáváním (tištěním) stále většího množství nekrytých papírových peněz. Pohromou pro rakouské finance byly především reparace po prohrané válce s Francií roku 1809. Od poloviny roku 1810 kurz bankocedulí nezadržitelně padal. Obrovské vládní výdaje spjaté s napoleonskými válkami směřovaly zemi zákonitě ke státnímu bankrotu. Měnovou reformou ze dne 20. února 1811, vyhlášenou 15. března, byla snížena hodnota bankocedulí emitovaných v roce 1800 a 1806 a dílčích měděných mincí na pětinu, což znamenalo, že za 100 zlatých v bankocedulích se platilo 20 zlatých v nové měně – nazývané vídeňská. Stát tak odepsal 80 % svých dluhů na úkor obyvatelstva. Tento drastický postup způsobil na dlouhou dobu nedůvěru obyvatelstva v papírové peníze. Státní bankrot tedy byl vyhlášen 15. března 18112 a měl pro monarchii a její obyvatelstvo velmi neblahé důsledky.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2012.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
