Žďákovský most na zlaté minci
5000 Kč 2015
Česká národní banka vydala zlatou minci s motivem Žďákovského obloukového mostu. Nominální hodnota je 5000 Kč. Jedná se o předposlední minci v rámci desetidílného cyklu „Mosty“, kterým ČNB připomíná technicky, architektonicky nebo historicky zajímavé mostní stavby na českém území. Mince je v prodeji od 5. května 2015.
Ždákovský obloukov ý most je neopomenutelnou technickou stavbou s bohatou historií. S mostem, který by spojoval břehy Vltav y u obce Žďákov, bylo počítáno již v roce 1941. Válečný i poválečný vývoj však situaci značně zkomplikovaly a se stavbou se započalo až v roce 1957. Zpřístupněn veřejnosti byl most v roce 1967. „Žďákovský most je jedním z největších jednoobloukových dvoukloubových mostů na světě a samozřejmě největším v naší republice. I z toho důvodu jsem přesvědčen, že do našeho cyklu zlatých mincí patří právem,“ uvedl guvernér ČNB Miroslav Singer.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2015.
Revoluce 1848–1849 Doplněk k problematice
Přibližně před půl rokem jsem ve svém článku na stránkách časopisu M&B (1/2014) seznámil čtenáře v základních rysech s údaji o mincích a papírových platidlech vydaných v revolučních letech 1848–1849 na území celé habsburské monarchie,..
Přibližně před půl rokem jsem ve svém článku na stránkách časopisu M&B (1/2014) seznámil čtenáře v základních rysech s údaji o mincích a papírových platidlech vydaných v revolučních letech 1848–1849 na území celé habsburské monarchie, a to v kontextu sledu historických událostí. Článek nezůstal bez čtenářského ohlasu, a proto jsem se rozhodl zejména na základě připomínky našeho předního odborníka v oboru českých účelových známek, nouzových mincí a nouzových platidel charakteru mincí pana Marka Cajthamla, své pojednání doplnit a upřesnit.
Kolega Cajthaml mě upozornil na jednu nesrovnalost, která vznikla (jak jsem zjistil při následné kontrole) vypadnutím části textu ještě před předáním rukopisných podkladů do redakce časopisu M&B. V článku jsem totiž v kapitole věnované revoluci v Rakousku a v Čechách uvedl – cituji: „Obce, panství, obchodníci, řemeslníci ap. začaly svépomocí vydávat vlastní krejcarové hodnoty převážně z papíru (ale i z jiných materiálů jako kov, kůže, textil, ...), jež zněly na konvenční měnu.“ Připomínka Marka Cajthamla se týkala toho, že ve skutečnosti privátní nouzová platidla vydávaná v revolučním období 1848–1850 zněla nejen na konvenční měnu, nýbrž i na měnu vídeňskou. Obě měny totiž, jak konvenční, tak i vídeňská, byly podle císařských výnosů po mnoho let v platnosti současně (viz. časopis M&B 6/2012 a 6/2013). Čtenářům se proto touto cestou omlouvám a v následujících řádcích svou chybu napravím s tím, že přidám další informace, na které v původním článku s ohledem na jeho celkové zaměření nebyl prostor.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
