NOVÁ MEDAILÉRSKÁ KREV Absolventky jablonecké medailérské školy
V letošním roce na Vyšší odborné škole – Obor ražená medaile a mince při SUPŠ Jablonec nad Nisou – úspěšně dokončily studium tři nadějné medailérky – Mária Filová, Ludmila Kodytková a Barbora Josifová.
Každá si v rámci své závěrečné práce zvolila vlastní téma, které zpracovala a vyjádřila ve formě ražené medaile nebo medailí. Realizace závěrečných prací byla zakončením tříletého studia, během kterého tyto autorky vytvořily řadu hodnotných návrhů mincí a medailí. Některé z těchto návrhů se dočkaly realizace a uvedení do oběhu. Představme si jednotlivé absolventky a výsledky jejich práce podrobněji.
Mária Filová Narodila se 3. 4. 1981 v Žiaru nad Hronom. Po ukončení základní školy začala studovat na Súkromé stredné umelecké škole Hodrušé– Hámre, kde se vyučila rytečkou kovů. Po maturitě se odvážně vydala do České republiky a našla si práci v tiskařské firmě, kde pracovala více než deset let. V roce 2013 byla přijata na VOŠ v Jablonci nad Nisou. Mária Filová přistupovala ke studiu a možnostem, které jí jablonecká škola nabízela, velmi zodpovědně a cílevědomě pracovala na rozvoji svého talentu. Úspěchy na sebe nenechaly dlouho čekat. Mária zvítězila v několika studentských soutěžích, které pro studenty VOŠ pravidelně vypisuje Česká mincovna. Tyto vítězné práce byly zrealizovány a dostaly se do oběhu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2017.
Edvard Beneš Nepublikované portrétní medaile a plakety
Osudy československých prezidentů – reprezentantů státu – budou vždy v centru pozornosti veřejnosti.
Prezidenti v naší historii totiž nebyli jen pasivním odrazem existujících politických poměrů. Častokrát historii spoluvytvářeli i přes to, že podle československé ústavy byla vždy funkce prezidenta do značné míry reprezentativní. Ve skutečnosti však jejich politická autorita i faktická politická odpovědnost byla v očích veřejnosti větší. Činy jednotlivých prezidentů jsou a budou detailně posuzovány, hodnoceny z nejrůznějších hledisek a podrobovány přísné kritice. Mnozí z nich museli učinit velmi závažné kroky, které na dlouhá léta ovlivnily život celého národa.
Tisíciletá česká státnost, kterou habsburská monarchie od Bílé hory systematicky oklešťovala, až ji za vlády posledních dvou rakouských císařů Františka Josefa I. a Karla I. zcela potlačila, byla obnovena 28. října 1918. Vznikl státní útvar, zahrnující historické české země Čechy, Moravu a Slezsko, k nimž se 30. října 1918 na základě Martinské deklarace připojilo Slovensko a o připojení požádali i představitelé autonomní Podkarpatské Rusi. Byl vybudovaný na principech parlamentní demokracie, s pluralitním politickým zřízením a v čele s prezidentem. Do dějin vstoupil jako Československá republika. Jejím v pořadí druhým prezidentem byl dr. Edvard Beneš – prezident budovatel.
Edvard Beneš se narodil 28. května 1884 v Kožlanech u Plzně v chalupnické rodině, ve skromných poměrech. Byl velice pilný a většinu času věnoval četbě, vzdělávání a studiu. Po maturitě se zapsal na pražské universitě na filosofii, ale jelikož ho nejvíce zajímaly románské jazyky, přešel po roce na studia do Paříže.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
