JAK SE DĚLÁ MINCOVNA (27) Ražba replik historických mincí
Jezdit v létě na dovolenou za teplým mořem se pro mě po roce 1989 stalo pravidelnou samozřejmostí.
Z drsného jabloneckého počasí to bylo více než příjemné. V zimě roku 1995 jsme s manželkou připravovali další letní dovolenou pro rok 1996, kdy se mi přiblížily narozeniny poprvé s pětkou na začátku počítadla.
Padesátku jsem si nikterak zvlášť nepřipouštěl, ale vybrat si dovolenou výhradně podle svého gusta mi nepřipadalo vůbec sobecké. Na otázku mé ženy, kam bych chtěl jet, nebo co bych si přál zažít, jsem měl jednoznačnou odpověď: „Chci jet na poznávací zájezd antickým Řeckem. Žádné válení u moře. Poletíme do Athén. Uvidíme Akropoli, Maratón, Thermopyly, Mykény, Epidauros, Delfy.“ Chtěl jsem si splnit dávný sen. Poznat místa, o kterých jsem se učil v dějepise jako malý kluk. Znova si oživit činy bájných hrdinů řecké mytologie. Podívat se na památky a poznat kulturu, která je základem evropské civilizace. V roce 1996 už třetím rokem mincovna úspěšně prosperovala a problematika ražby oběžných mincí se stávala běžnou rutinou. Začaly se dařit i pamětní ražby z drahých kovů. Na letní dovolené nebylo pro
mě nic lákavějšího, než navštívit muzeum antického umění v Athénách.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2016.
Mistři české numizmatiky Daniela Kartáková
Sochařka a medailérka Daniela Kartáková žije střídavě na dvou místech: v Praze a v italské Carraře, městě proslulém svými mramorovými lomy.
Rodačka z Turnova vystudovala Střední uměleckoprůmyslovou školu v Praze na Žižkově a ateliér monumentálního sochařství u profesora Hány na pražské AVU (diplom. práce v roce 1990 u prof. Hendrycha). Věnuje se komorní plastice, medailérství a restaurování sochařských děl. Mezi její nejznámější realizované návrhy patří medaile Salvador Dalí nebo oficiální sada pamětních medailí věnovaná návštěvě papeže Benedikta XVI. v České republice.
Tvorba soch je fyzicky poměrně náročná. Co vás k tomuto umění přivedlo?
U nás je to taková rodinná tradice. Moje maminka Věra Melicharová-Kartáková je sochařka, věnuje se portrétům, takže to bylo trošku i její přání, abych se dala na tento obor. Já jsem tím tedy načichlá od dětství. Často jsem s maminkou trávila čas v ateliéru a pomáhala jí s odléváním soch, což byla pro mne úžasná zábava. Později jsem vystudovala Akademii výtvarných umění, skončila jsem u profesora Hány v ateliéru monumentálního sochařství. Do toho přišla revoluce a poslední ročník jsem absolvovala u profesora Hendrycha.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2011
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
