Zlato Numismatika



Umění pro Václava Havla

ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU
Vzpomínka na Jiřího Harcubu Jedna z jeho posledních realizovaných medailí
V předminulém čísle M&B všechny sběratele československých a českých mincí a medailí překvapila stručná, velmi smutná zpráva, že 26. 7. 2013 ve věku 84 let zemřel světově uznávaný glyptik, sochař a medailér Jiří Harcuba.

Zpráva o to smutnější, že před třemi roky poskytl Jiří Harcuba v plné tvůrčí síle rozhovor pro časopis M&B (č. 4/2010).

Jméno Jiří Harcuba se stalo pojmem uznávaným na celém světě – od Spojených států až po Japonsko. Narodil se 6.12.1928 v Harrachově ve sklářské rodině a ve svém rodišti se v duchu rodinné tradice vyučil rytcem skla. Bylo to v těžkém období válečných let 1942-1945. Po válce absolvoval v letech 1945-1948 Státní odbornou školu sklářskou v Novém Boru u prof. Karla Hrodka. V roce 1948 studoval jako mimořádný posluchač na Pedagogické fakultě Palackého university v Olomouci a odtud přešel na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze, kterou absolvoval v letech 1949-1954. Studoval zde pod vedením prof. Karla Štipla, u něhož získal v letech 1958-1961 uměleckou aspiranturu. Do roku 1965 pak působil jako lektor v rytecké dílně Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, byl asistentem u prof. Stanislava Libenského. Dva roky, 1965-1966, studijně pobýval v Londýně, kde učil na Royal College of Arts. Doma do roku 1969 vyučoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze jako asistent a v roce 1970 se habilitoval na docenta. Normalizační režim jej, už jako docenta, uvěznil. Po propuštění pak nesměl u nás doma vyučovat, ale tvořit naštěstí mohl. Od roku 1971 tedy pracoval samostatně a jeho působištěm byla Praha. Ve své tvorbě se často vracel k tradiční práci rytců kovu, věnoval se lité i ražené medaili.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2014.



Majka Wichnerová Mistři české numismatiky
Akademická sochařka Majka Wichnerová patří k nejznámějším současným tvůrcům české numismatiky.

Přesto, že velkou část života strávila v zahraničí, kam v roce 1965 odešla se svým mužem, který byl významným vědcem. Po dvou letech strávených v Izraeli našla nový domov v Německu, kde studovala sochařství u profesora Karla Hanse Burgeffa (Kolín nad Rýnem). To už za sebou měla pražskou Hollarovu výtvarnou školu.

Soutěží na mince ČNB se účastní od svého návratu do rodné Hasiny nedaleko Rožďalovic, kde dodnes žije a tvoří. Brzy začala zpracovávat samostatné zakázky pro Českou mincovnu a v poslední době spolupracuje také s Pražskou mincovnou. Majka Wichnerová je velkou milovnicí koček, ale též nadšenou zahradnicí.

Máte spočítané, kolik medailí a mincí jste do dneška vytvořila?
Ne. Nemám a ani se o to nesnažím. Sádry se mi doma hromadí, takže je postupně třídím a některé schovávám, jiné vyhazuji a pak toho lituju (smích). Člověk ale nemůže shromažďovat všechno, chalupa je malá.

Ale na tu první si určitě vzpomenete…
Ano, byla to v roce 1998 Univerzita Karlova pro Českou národní banku. Pak byla medaile k druhému tisíciletí pro jabloneckou Českou mincovnu, to vyšlo ze soutěže pro Českou národní banku, mincovna si návrh odkoupila. Tak začala spolupráce s jabloneckou mincovnou a před dvěma lety i s Pražskou mincovnou. Pro ni jsem zatím dělala Franze Kafku, Olgu Havlovou, Velkomoravskou říši a císaře Karla Velikého.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2014.

Mám rád ZLATÉ MINCE .CZ
©2003-2024 Zlaté mince - Numismatika. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování textů a fotografií je bez písemného souhlasu zakázáno.