Tlustý pražský groš Letmé setkání s vzácnou mincí
Tlustými mincemi nazýváme vzácné speciální ražby grošové měny, které byly zhotovovány sice běžnými razicími kolky, ale na mnohem silnějším střížku.
Tak vznikly mince s několikanásobnou až mnohonásobnou vahou, než která je pro jednotlivé nominály stanovena mincovním řádem.
Přestože mincování tzv. tlustých grošů a drobných peněz je písemnými prameny doloženo až na sklonku 15. století, jeho počátky v Čechách jsou kladeny do doby panování Jana Lucemburského.
Podle staršího výkladu byly tyto mince na tlustém střížku raženy původně ve Francii, snad na zkoušku, jako „piedsforts“ (chlubné mince). Tam bylo ražení obdobných mincí obvyklé již od konce 13. století. Skutečnost, že Jan dlouho ve Francii pobýval, může tento vliv na české mincovnictví potvrzovat.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2014.
Levantský tolar Chlouba každé Habešanky
Stačí zběžně prolistovat cestopisy o Etiopii z poloviny minulého století, abychom si uvědomili, čím se pyšní Habešanky na fotografiích z center měst, na tržištích, při rodinných ceremoniích či u vaření.
Stačí zběžně prolistovat cestopisy o Etiopii z poloviny minulého století, abychom si uvědomili, čím se pyšní Habešanky na fotografiích z center měst, na tržištích, při rodinných ceremoniích či u vaření, a s čím se u většiny obyvatelek měst setkáváme dosud. Většina z nich má kolem hrdla, na zdobné šňůrce či vkomponované do masivního šperku alespoň jeden levantský tolar s portrétem Marie Terezie. To, co je pro nás zajímavou historickou kuriozitou, je pro ně součástí historie etiopského císařství, projevem tradičního přístupu ke zpracování a držbě stříbra a v neposlední řadě projevem sounáležitosti k vlastní rodině a její víře v ochrannou moc šperku.
Samotná obliba této mince, poprvé ražené v roce 1780, a určené pro Arábii a severovýchodní Afriku, souvisí s dvěma jejími charakteristickými znaky, které se v daném geografickém prostředí nesmírně cení. V první řadě je to velikost, dobrá ražba a ryzost, k nimž přistupuje i skutečnost, že mince má nápis na hraně a nedá se šidit okrájením, a tím druhým znakem je fenomén portrétu, který má v daném prostředí neobvyklou vypovídací hodnotu. Zobrazuje totiž profil panovnice s dobře vyvinutou hrudí, což v arabské společnosti vedlo k láskyplnému označení této mince jako „tučná paní“ a obchodníci jí začali dávat přednost před mincemi vlastních vladařů, a také byla srozumitelná všem etnikům na severovýchodě Afriky, pro které byl portrét panovnice symbolem dobře živené a plodné matky. Mimořádný efekt měla tato symbolika v chudé Etiopii, kde se jednak cenil titul panovníka – císaře, dále zpracování stříbra a v neposlední řadě i postavení matky – rodičky.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU