Zlato Mince

ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

SYRSKÁ LIBRA
Historie měnového systému (1992–1998)

Syrská libra (singulár LS nebo £S; arabsky ةريللا ةيروسلا al-Lira as-sūriyya, francouzky livre syrienne; kódu ISO SYP někdy také SY£) je měnová jednotka Sýrie a je emitována od roku 1957 Syrskou centrální bankou (Banque Centrale de Syrie; arabsky كنب يزكرملا يريسل.

Před rokem 1957 se na vydávání bankovek Syrie podílelo několik institucí, které zmíníme níže. Syrská libra se dělí na 100 qirsh1 (1/100; arabský شرق množném čísle شورق ,qurūsh, piastres v angličtině nebo francouzštině), ačkoli mince se v této hodnotě od roku 1950 již nerazí. Stojí jistě za poznámku terminologické varianty označení syrské měnové jednotky. Syrská libra je jednak označována jako libra, ale také jako lira či livre (plurál livres; emise ND (1950) Arms – Rremière Émission Issue; Pick#73–78; emitent Institut d‘Émission de Syrie; viz níže). Syrská libra byla (mimo odlišné označení u dřívějších emisí) prakticky zavedena v roce 1948 na základě parity s předchozí syrsko-libanonskou librou. Tato měnová jednotka byla obecně označována již jako syrská libra, především proto, že bankovky (ale i některé mince) měly samostatnou úpravu jednak pro Syrii a také pro Libanon. Syrsko-libanonská libra byla ustanovena v roce 1920 a měla paritu k 20 francouzským frankům.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2018.



Anomálie na pražských groších Karla IV. (3) Písmo a chyby v opisech na pražských groších Karla IV.
Pražské groše lze časově třídit i podle typu a charakteru písma. Chce to však jistou míru zkušenosti.

V ustálené kresbě gotické majuskule je totiž daleko obtížnější postřehnout jeho individuální rozdíly než u ostatních prvků mincovního obrazu. U Karlových grošů, na rozdíl od grošů Václava II. a Jana Lucemburského, je situace ztížena tím, že oboustranně dobře čitelné ražby jsou poměrně vzácné.

Tuto problematiku již v minulosti správně zhodnotil Karel Chaura, když napsal: „Smolík při popisu grošů neudává velikost a praví, že groše Karla IV. jsou většinou špatně zachovalé, což dlužno opraviti v tom smyslu, že jsou špatně ražené. Nejasnost rázu byla zaviněna jednak tenkým střížkem, hlavně však rychlou a nedbalou prací mincířů (pregéřů) a nikoli špatnou zachovalostí, kterou by způsobovalo opotřebování povrchu mince dlouhým oběhem, čímž by poklesla i váha grošů.“

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2011

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU
NEAKTIVNÍ COOKIES Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.
©2003-2024 Zlaté mince - Numismatika. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování textů a fotografií je bez písemného souhlasu zakázáno.

RESPEKTUJEME VAŠE SOUKROMÍ.

Tyto stránky upravujeme pro vaše individuální požadavky pomocí cookies. Jsou bezpečné, bezplatné a umožňují nám 'ladit' tyto stránky a nabízet ve slevě zboží dle vašich osobních preferencí. K jejich použití je vyžadován váš souhlas. Více podrobností se dozvíte na stránce cookies ...