ČASOPIS MINCE A BANKOVKY Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.
Kalendárium 2012 Novinka z dílny Pražské mincovny
Unikátním program nazvaný Kalendárium 2012 uvádí na český numismatický trh společnost Pražská mincovna a.s. Čtyřiadvacet medailonů ze vzácných kovů postupně připomene mimořádné osobnosti a události české i evropské historie.
Série bude ražena v přísně limitovaném počtu. Zájemci si tyto jedinečné medailony mohou rezervovat na stránkách Pražské mincovny a.s.
Mezi osobnostmi, kterým budou věnovány jednotlivé tituly Kalendária 2012, se objeví takoví velikáni, jakými byli například učitel národů Jan Ámos Komenský, legendární tvůrce strunných nástrojů Antonio Stradivari, malíři Mikoláš Aleš a Josef Lada, či vynálezce kinematografu Auguste Lumière a další.
Série odstartuje v únoru
Celý program Kalendária zahájí medaile věnovaná stému výročí narození herečky Nataši Gollové. Jedna z největších hvězd československé kinematografie zažívala vrcholné období ve třicátých letech a v první polovině let čtyřicátých minulého století. Nezapomenutelné role ztvárnila například ve filmech Roztomilý člověk, Kristián, Eva tropí hlouposti nebo Hotel Modrá hvězda.
Sto let by v únoru tohoto roku oslavil i český výtvarník, ilustrátor, scénárista a režisér animovaných filmů Jiří Trnka. Mezi jeho nejslavnější loutkové filmy patří Staré pověsti České, Sen noci svatojánské nebo Haškův Dobrý voják Švejk. Únorovou emisi pak uzavře titul připomínající sto padesát let od založení Tělocvičné jednoty pražské (později známé jako Sokol pražský, dnes Česká obec sokolská).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2012
Jan Jiskra z Brandýsa Český vojevůdce v uherských službách
Když se na jaře roku 1434 rozhodovalo u Lipan o osudu husitské revoluce, měl boj pro většinu příslušníků radikálních polních vojsk existenční nádech.
Jinak než se zbraní v ruce se živit nedokázali a mnohdy ani nechtěli. Věhlas českých bojovníků byl naštěstí tak velký, že se přes stigma kacířství stali ceněnými na řadě evropských bojišť. Největší kariéru v cizích službách nicméně učinil šlechtic, který v husitském období bojoval na straně katolíků – Jan Jiskra z Brandýsa.
Jan Jiskra se objevuje poprvé v pramenech na počátku třicátých let 15. století. Tehdy byl leníkem olomouckého biskupa, měl tedy propůjčen drobný statek protislužbou za vojenské povinnosti. Více o Jiskrovi slyšíme v kritickém roce 1434. Z hradu Radyně úspěšně pomáhal katolické baště Plzni, která byla obležena husitskými vojsky, a podařilo se mu přitom zajmout dva nepřátelské velitele. Následně sloužil na královském hradě Karlštejně, ukončení válečných operací v Čechách ho ale přivedlo do Uher, které hájilo křesťanskou Evropu před tureckou expanzí. Možná tak učinil již v roce 1437 za Zikmunda Lucemburského, zcela jistě je v zemích svatoštěpánské koruny doložen roku 1440. V té době již nežil ani Zikmund, ani jeho nástupce Albrecht Habsburský, jenž po sobě zanechal manželku Alžbětu a dědice trůnu Ladislava. Právě do služeb královny Alžběty Jiskra vstoupil a vytrvale poté hájil práva malého prince, jenž díky svému narození po smrti Albrechta získal přízvisko Pohrobek. Nutno dodat, že Jiskra tak nečinil nezištně a vsadil na velmi dobrou kartu, jak se v následujících letech mělo ukázat.
Smrtí Albrechta Habsburského se ve středovýchodní Evropě uvolnily tři trůny – český, uherský a rakouský. Zatímco novým vládcem rakouských zemí se stal Fridrich III. Habsburský, pozdější římský král a císař, české i uherské stavy váhaly mezi volbou nového krále a zachováním dědických práv Ladislava, což by ale znamenalo, že trůn zůstane do dosažení Pohrobkovy zletilosti uprázdněný. Zatímco čeští politici se po marném hledání nového panovníka nakonec rozhodli vyčkat Ladislavovy plnoletosti, v Uhrách tak jednoznačná situace nebyla. Vzhledem k potřebě chránit jižní hranici země se zdejší politici nakonec rozhodli povolat na trůn mladého polského krále Vladislava III. Jagellonského, neboť uhersko-polská personální unie se jim jevila jako nejlepší hráz proti turecké expanzi.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2013
