Most v Písku
Písek - gotický most o délce 111 m a
šířce 4,5 m přes řeku Otavu byl postaven okolo roku 1270.
Jde o náš nejstarší dochovaný gotický silniční most těchto
rozměrů a patří k nejcennějším architektonickým a zároveň
technickým památkám.
Neoficiálně se most jmenuje Jelení, je tomu podle pověsti proto, že ve středověku bylo rozhodnuto, že se bude jmenovat podle prvního, kdo přes něj přejde na druhý břeh Otavy. Stalo se ale něco, co nikdo nečekal a prvním chodcem se stal jelen z blízkých lesů, a tak je dnes most pojmenován podle něho. Pokud ale zavítáte do královského města Písek, většina lidí ho bude nazývat „starý most“.
Most byl vybudován zřejmě ve 3. čtvrtině 13. století během vlády Přemysla Otakara II.[3] První písemné záznamy o mostu však pocházejí až z roku 1348, kdy se o něm zmiňuje Karel IV., který výnosem nařídil, že pokuty vybírané v městě musí být používány na jeho údržbu. Zajímavostí je, že byl stavěn na suchu. Až po jeho dostavbě byla řeka uměle převedena do nového koryta, které procházelo pod mostem. Most se stal důležitou spojnicí na solné stezce, která spojovala baltské oblasti se Středomořím.
Most v Písku
Most je dlouhý 109,75 m včetně zdí na levém předmostí a široký 6,25 metrů, z toho vozovka 4,5 m. Most stojí na 6 pilířích a je tvořen 7 oblouky. Oblouky mostu byly často poškozovány povodněmi, do dnešního dne se zachovalo 6 původních oblouků o rozpětí 7,0-8,2 m, z roku 1768 pochází segmentový oblouk o rozpětí 13 m. Tento oblouk byl určený k proplouvání vorů. Původní most míval na svých koncích 2 mostní věže, které se do současnosti nedochovaly. První se zřítila roku 1768 během povodně i s hlásným a druhá byla úmyslně stržena kvůli nárokům na dopravu roku 1825. Na levém břehu řeky za mostem je možné si prohlédnout jejich fragmenty, které byly vyloveny ze dna řeky během jedné z mnohých oprav mostu.
Na
mostě
můžeme
vidět
pískovcové
repliky
barokních
soch
ve
čtyřech
sousoších.
Sousoší
Kalvárie
pochází
z
18.století
z
dílny
čimelického
umělce
Jana
Hammera.
Můžete
vidět
sochy
Panny
Marie,
Maří
Magdalény
a
apoštola
Jana.
Kříž
s
Kristem
měří
6
metrů
(originál
ulil
cínař
Václav
Hanzl).
Repliky
pocházejí
z
roku
1997.
Dále
sousoší
Jana
Nepomuckého
s
dvěma
anděly
(originál
od
neznámého
autora).
Od
května
2004
je
kompletní
se
sochou
anděla
od
sochaře
Kačera.
Most v Písku
Následující
sochy
-
Sv.
Anny
Samotřetí
a
sv.
Antonína
Paduánského
(originály
pocházejí
z
roku
1770).
Několik
let
byly
sochy
uloženy
v
koncertní
síní
Kostela
Nejsvětější
Trojice.
Od
května
2010
jsou
po
restaurování
uloženy
společně
s
rozměrnými
obrazy
českých
panovníků
v
expozici
Prácheňského
muzea
ve
sladovně.
Zlatá
mince
Most
v
Písku
Soutěže ČNB na výtvarné provedení mince se zúčastnilo 17
výtvarníků, kteří předložili celkem 22 sádrových modelů. Vyhodnocení soutěže
uskutečnila Komise pro posuzování návrhů na české peníze dne 24. listopadu
2009 v České národní bance. Odborným poradcem byl pan Jiří Hladký, autor knihy
věnované píseckému mostu.
Komise
hodnotila
předložené
návrhy
v
rámci
tří
soutěžních
kol. V
prvním
kole
bylo z
dalšího
hodnocení
vyřazeno
14
návrhů,
a to
zejména
pro
nedostatečné
pochopení
a
zobrazení
zadaného
tématu
či pro
věcné
nepřesnosti
ve
ztvárnění
píseckého
mostu,
případně
pro
nepříliš
zdařilou
kompozici,
modelaci
či
písmo.
Ve
druhém
kole
získaly
základní
odměnu
tři
návrhy,
které
byly
výtvarně
zdařilejší
a lépe
vystihovaly
zadané
téma.
Návrhy
akademického
sochaře
Jiřího
Harcuby
a
akademického
sochaře
Vladimíra
Oppla
obdržely
za
vysokou
výtvarnou
úroveň
zvýšenou
odměnu.
Do
třetího
kola
postoupily
tři
návrhy.
První
cenu a
doporučení
k
realizaci
získal
návrh
akademického
sochaře
Zbyňka
Fojtů
za
dokonalé
vystižení
podoby
píseckého
mostu,
vynikající
vyplnění
obou
stran
mince
a
zobrazení
sochy
sv.
Jana
jako
celosvětově
uznávaného
patrona
mostů.
Druhou
cenu
komise
udělila
návrhu
MgA.
Josefa
Šafaříka
za
neotřelé
zpracování
zadaného
tématu,
které
je
zároveň
na
vysoké
výtvarné
úrovni.
Třetí
cenu
obdržel
pan
Jaroslav
Bejvl
za
velmi
profesionální
zvládnutí
obou
stran
mince.
Bankovní
rada
České
národní
banky
na
svém
zasedání
dne
10.
prosince
2009
vyslovila
souhlas
s
rozhodnutím
komise
a
schválila
realizaci
mince
podle
návrhu
akademického
sochaře
Zbyňka
Fojtů.
Emise
mince
se
předpokládá
ve
druhém
čtvrtletí
roku
2011.
Emise
mince
proběhla
25.5.2011.
Česká
Mincovna
razila
mince
ze
zlata
o
ryzosti
999.9
ve
dvojím
provedení,
kvalita
běžná
(standard)
a
špičková
(proof)
se
liší
povrchovou
úpravou
a
provedením
hrany.
U
mincí
špičkové
kvality
je
pole
mince
vysoce
leštěné
a
reliéf
je
matován,
hrana
je
hladká.
Mince
běžné
kvality
mají
hranu
vroubkovanou.
Průměr
mince
je
28
mm,
hmotnost
15,55
g
a
síla
1,95
mm.
Na
lícní
straně
mince
je
kompozice
heraldických
zvířat
z
velkého
státního
znaku,
shora
český
lev,
moravská
orlice
a
dole
slezská
orlice.
Vlevo
je
vyobrazena
socha
sv.
Jana
Nepomuckého
z
píseckého
mostu.
Kolem
v
opisu
je
název
státu
„ČESKÁ
REPUBLIKA“,
označení
nominální
hodnoty
mince
se
zkratkou
peněžní
jednotky
„5
000
Kč“
a
název
cyklu
„MOSTY“.
Značka
České
mincovny
je
v
horní
části
opisu.
Na
rubové
straně
mince
je
celkový
pohled
na
most
z
nadhledu.
Při
pravém
okraji
mince
je
opis
„GOTICKÝ
MOST
V
PÍSKU“,
vlevo
nahoře
ročník
ražby
„2011“
a
vedle
iniciály
ZF
autora
výtvarného
návrhu
mince,
akademického
sochaře
Zbyňka
Fojtů.
Ke
každé
minci
se
dodává
katalogová
karta
červené
barvy,
na
níž
je
popis
mince
a
její
plastické
vyobrazení.
Druhou cenu komise udělila návrhu MgA. Josefa Šafaříka za neotřelé
zpracování zadaného tématu, které je zároveň na vysoké výtvarné úrovni.
Třetí cenu obdržel pan Jaroslav Bejvl za velmi profesionální zvládnutí
obou stran mince.
Použitá literatura, prameny:
cnb.cz
wikipedie.cz