Poslední panovník domácího rodu Portrétování Jiřího z Poděbrad
S výkladem osobnosti Jiřího z Poděbrad (1420–1471) už dnes nemáme větší potíže. Jeho
portrét vytvořený historiky je vcelku stabilní a nevedou se o něm nějaké zásadní spory.
Laičtí zájemci o národní dějiny si možná víc než odborná hodnocení, pamatují ze školních
chodeb reprodukci Alšova obrazu setkání Matyáše Korvína s Jiřím z Poděbrad. V širokém
povědomí také uvázlo Jiráskovo slovní spojení „Husitský král“, což byl titul spisovatelova
posledního nedokončeného románu.
Obě zmíněné umělecké reflexe sice těží ze stejných zdrojů jako vědecká poznání historiků, ale používají jiné postupy a tak dospívají k poněkud odlišným výsledkům. Malířsky vytříbený Alšův obraz výtvarnými prostředky glorifikuje našeho krále v kontrastu s temnou figurou proradného Matyáše. Historické realitě je ale bližší názor, že v oné scéně, vedoucí k propuštění uherského krále i s jeho obklíčeným vojskem, se Jiří z Poděbrad dopustil jedné ze svých nemnoha velkých taktických chyb. Podobně název Jiráskova románu vyvolává jednoznačný a proto také mylný dojem. Jiří z Poděbrad opravdu nebyl husitský král, pokud bychom ho chtěli chápat jako následovníka velkých postav husitského hnutí, jako byl třeba Jan Žižka. Jiří byl od počátku pevně spojen s českou aristokracií, ze které pocházel, nikoli s nějakým lidovým revolučním hnutím.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012
PAMÁTKY NA BANKOVKÁCH (2)
Bojanský kostelík
Další bankovkou, na kterou se dnes zaměříme, je bulharská 20leva z roku 1991. Hlavním motivem této bankovky je na aversu vévodkyně Desislava, v dnešní době řečeno – sponzorka výstavby Bojanského kostelíka, který je zobrazen na reversu.
Vévodkyně Desislava pocházela ze šlechtického rodu Asenů a je pro Bulhar y nejoblíbenější ženou středověku. Proto se o ní hodně píše v literatuře a také v básních. Mezi nejvíce viditelné kousky, kterými se zapsala do historie, je právě výstavba Bojanského kostelíka. Ten patří mezi největší památky středověké Sofie a Bulharska vůbec. se nachází na reversu stejné bankovky.
Historie Tento kostelík byl v ystavěn na samém okraji Sofie. Jeho východní křídlo patří mezi nejstarší stavební části, které spadají od konce 10. století, až po začátek 11. století. Jde o malou část nazvanou „apsida cross“ a jedná se o část budovy postavené na vzpěrách, jejíž půdorys má tvar kříže. V těchto částech se nachází právě také nejstarší malby fresek, které byly následně v průběhu 12. a 13.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2017.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
