POKLAD, POKLADY

POKLADY Z VRAKŮ

Během 60 dní po útoku na Pearl Harbor si Japonci vytvořili kontrolu nad vodami od Beringova moře po Indický oceán, od Číny po Novou Guineu. V cestě jim stála pevnost Corregidor, kde se nacházelo zlato a stříbro patřící filipínskému ministerstvu financí. Vojáky USA čekal nelehký úkol ochránit poklad v hodnotě desítek milionů dolarů před nepřítelem.

NEJSTARŠÍ ČESKÉ POKLADY

Ve spolupráci s Polabským regionálním muzeem v Poděbradech a Muzeem východních Čech v Hradci Králové představilo Národní muzeum unikátní české stříbrné poklady z období okolo roku 1000. Výstava „Nejstarší stříbrné poklady“ představuje ucelený obraz mincovnictví v počátcích českého státu.

BENÁTSKÉ MINCE V OLOMOUCI

Mimořádně cenná lokalita Václavského (Dómského) návrší s katedrálou sv. Václava, kapitulním děkanstvím, pozůstatky středověkého hradu a torzálně dochovanou románskou architekturou byla díky příhodné poloze poprvé osídlena již v pozdní době kamenné, dále pak v době bronzové a od 9. století je obydlena kontinuálně až dodnes.

TETÍN

Na konci ledna roku 2006 došlo při speleologickém průzkumu v Českém krasu k unikátnímu nálezu depotu mincí ze 13. století. Objeven byl na svahu pod vrcholovou plošinou táhlého zalesněného návrší situovaného jihozápadně od obce Tetín. Mince byly uloženy v keramické nádobě vložené do malé pukliny tvořené několika kameny.

SUFFOLK

v blízkosti Wickham Market v jihovýchodním suffolku byl odhalen detektorem kovů hledače-amatéra poklad čítající 783 antických britských zlatých mincí. Jedná se o jeden z největších nálezů keltských zlatých mincí, které kdy byly v Anglii nalezeny. Nález má velký význam, protože se jej podařilo nalézt in situ, tedy tak, jak byl v hliněné nádobě před 2000 lety zakopán. Zástupci z british Museum a rady hrabství suffolk navíc ve dnech 14. a 15. října dodatečně provedli malý výkop. Výsledkem dvoudenní akce bylo nalezení dalších 42 zlatých mincí a zjištění, že poklad byl uložen do jámy vykopané v pozdně keltské době na kraji příkopu.

ČESKÉ SLEZSKO

Žádný z těch, kdo poklady ukrývali, nikdy nepředpokládal, že svůj majetek již nevyzvedne. O úkrytu s největší pravděpodobností věděl často pouze majitel, který místo prozrazoval až v největší nouzi. A tak nevyzvednuté depoty byly a jsou přes všechny vymoženosti současné techniky objevovány většinou náhodně – při nejrůznějších zemních pracích.